Radiologie_a_nuklearni_medicina

8.2.13 Patologické procesy lebky, mening, obličejových dutin

8.2.13 Patologické procesy lebky, mening, obličejových dutin
 
 
Přestože RTG a CT je stále dominantní modalitou v zobrazení kostních struktur, MR je modalitou, která nám přinesla mnoho důležitých informací při zobrazení kostní dřeně a kostních patologických procesů.
 
Fibrózní dysplazie. Benigní, vrozená dysplazie kostní, způsobená poruchou diferenciace osteoblastů, v jehož důsledku dochází k nahrazení normální kostní tkáně tkání fibrózní s ostrůvky nezralé kosti. Postihuje často maxilu, mandibulu. Nativní RTG zobrazí sklerotické, lytické nebo smíšené změny v zesílených kostních strukturách, které mohou komprimovat oční nerv, nebo jiná foramina báze lební. Pro CT je typický obraz „mléčného skla“, zesílení kostí (diploe) bez porušení kcorticalis, variabilního signálu v modalitě MR, s nehomogenním, mírným enhancementem, po aplikaci KL (obr. 8.75 a, b).
 
Pagetova choroba (ostitis deformans). Chronická dysplazie skeletu charakterizována remodelací skeletu s destruktivními a sklerotickými ložisky (ložiska osteoporózy a osteosklerotizace) s rozšířením diploe. Typický je obraz připomínající „chomáče vaty“, který charakterizuje současnou přítomnost osteolytických a osteosklerotických ložisek, variabilní signál v modalitě MR (obr. 8.76 a, b).
 
Akutní a chronická sinusitis. Pozorujeme ztrátu vzduchové výplně obličejových dutin, zastření na nativním snímku RTG, zvýšená denzita v obraze CT a snížení signálu v T1W obrazu a naopak zvýšení v T2W obrazu při vyšetření MR (signál v obrazu MR je ovlivněn substrátem v dutinách (serózní, mucinózní, hemoragický), po aplikaci KL enhancuje slizniční stěna dutin, není přítomen expanzivní charakter (obr. 8.77 a, b).
  
 
Obr. 8.75 a, b CT a MR – fibrózní dysplazie. Rozsáhlé ložisko v oblasti levého maxilárního sinu (šipka), inhomogenně zvýšený signál v T2W obrazu svědčí pro aktivitu procesu (šipka, b).
  
 
Obr. 8.76 a, b MR – Pagetova choroba: Jsou přítomny osteolytická i osteosklerotická ložiska
  
 
Obr. 8.77 a, b MR – pansinusitis. Je patrný zvýšený signál v T2W obrazu ve sfenoidálních, maxilárních a ethmoideálních dutinách (sinech).
 
Polypy v dutině nosní a obličejových dutinách. Nenádorové, zánětlivé otoky sliznice sinonazální, které se zafixují ve formě polypů, mohou mít velikost až několik cm. V obrazu CT je patrná měkkotkáňová struktura, denzita v CT obrazu a signál při vyšetření MR obdobný sliznici (obr. 8.78 a, b). Mukocela pak vzniká blokováním drenáže obličejové dutiny, mívá expanzivní charakter, způsobuje remodeling kostních struktur (typicky v sinus frontale, maxiláris).
 
Dlaždicovitý karcinom (sinonazální karcinom). Zhoubný, patologický proces vycházející z epiteliální výstelky obličejových dutin, rychle rostoucí, špatně ohraničený, vyplňující siny a způsobující jejich obstrukci. Kostní struktury nejsou pro tento nádor překážkou. CT zobrazí měkkotkáňovou strukturu, léze kostní hmoty, po aplikaci KL heterogenní enhancement. Nádor mívá snížený signál v T1W, zvýšený v T2W obrazu, enhancuje po aplikaci KL.
 
Metastázy lebky a mening. Mohou postihovat kosti lebky, meningy, způsobují destrukci nebo infiltraci postižených tkání, mají uzlovitý, lobulární tvar, způsobují zesílení mening, v oblasti kosti lytický nebo sklerotický charakter, vždy po aplikaci KL výrazně enhancují.
 
Meningeom (viz kapitola mozkové nádory).
 
Myelom. Mnohočetná lytická ložiska (mnohočetný myelom), solitární ložisko (plazmocytom) (obr. 8.79 a, b).
 
Eosinofi lní granulom (benigní projev histiocytózy X). Ohraničená léze v lebce, obvykle spontánní uzdravení.
  
 
Obr. 8.78 a, b MR – polypy. V maxilárních sinech jsou patrná kulovitá ložiska, která odpovídají polypům (šipka).
  
 
Obr. 8.79 a, b RTG a CT – mnohočetný myelom: mnohočetná drobná lytická ložiska v kalvě