Zaklady_pedagogiky_a_edukace_v_osetrovatelstvi

9.7 Nemoc jako náročná životní situace

9.7 Nemoc jako náročná životní situace
 
  
Zdraví je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, ne pouze nepřítomnost choroby.
 
Nemoc (morbus) je proces, kterým se snaží organismus odstranit vzniklou poruchu zdraví.
 
Biopsychosociální model nemoci je podkladem komplexního přístupu k nemocnému. Ten respektuje složku biologickou, psychologickou a sociální. Všechny tři složky - tedy tělo, duše a společenské vazby člověka se podílejí na vzniku nemoci, ovlivňují její průběh i proces jejího odeznívání. Zdravotníci si dnes už uvědomují, že k dobrému výsledku jejich léčebných snah potřebují nezbytně dostatečné a pravdivé informace. Ty mohou získat jen v rovnoprávné, upřímné a poctivé komunikaci s pacientem.
V medicínském myšlení u nás léta převládal biomedicínský model, podle něhož je člověk nemocný teprve tehdy, podaří-li se u něj prokázat chorobné změny tkání. Proto byl význam hovoru lékaře s nemocným nedoceňován a adepti lékařského povolání k takovému přístupu k pacientům ani nebyli dostatečně připravováni.
 
Léčba nemocí zahrnuje tři hlavní okruhy:
1. biologický (např. medikamenty),
2. psychologický (např. emoce),
3. sociální užší okruh (např. rodina) a sociální širší okruh (např. vztahy na pracovišti).
Biologické, psychologické a sociální faktory jsou v neustálé interakci a často lze velmi obtížně odlišit, které z nich právě působí významněji.
 
Autoplastický obraz nemoci
Každá nemoc má svůj tzv. autoplastický obraz, který zahrnuje:
1. percepční (senzitivní) složku, kterou představuje vnímání bolesti a potíže podmíněné šířením vzduchu z nervové periferie,
2. emoční (citovou či afektivní) složku (např. strach, úzkost či naději), která buď škodí nebo napomáhá průběhu uzdravování,
3. volní složku (úroveň, míru volní odolnosti), která ovlivňuje snášenlivost utrpení, aktivitu nemocného a jeho ukázněnost při vyšetřování a léčení
4. racionální (kognitivní či informativní) složku, která je založena na vědomostech o nemoci a na stupni subjektivity či objektivity pacienta při hodnocení nemoci, opírá se o pacientovy představy o nemoci.
 
Autoplastický obraz nemoci podmiňuje:
1. ráz onemocnění - akutní, chronické,
2. okolnosti nemoci - problémy a nejistoty, prostředí, zaviněné onemocnění,
3. premorbidní osobnost - věk, citová reaktivita, hierarchie hodnot, sociální postavení nemocného.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše