Zaklady_pedagogiky_a_edukace_v_osetrovatelstvi

11.7.1 Společné dovednosti sester, porodních asistentek a lékařů

11.7.1 Společné dovednosti sester, porodních asistentek a lékařů
 
  
WHO definuje sestry a PA jako profese, které mají kompetence k rozhodování, a které k tomuto budou mít formální autoritu. Tyto profese musí přijmout odpovědnost za svůj výkon. Sestra a PA budou pracovat v partnerském vztahu s klienty a jejich rodinami.
 
V rámci péče o klienty v multidisciplinárním týmu bude usilováno o navrácení jejich maximálně možné úrovně zdraví a podpora jejich práv na svobodu volby, která se týká zapojení do péče a rozhodování o své péči. VS a PA a lékaři musí být připraveni akceptovat, že rozhodování v péči o zdraví populace má multidisciplinární a multiprofesionální charakter a péče musí být orientována na potřeby klientů.
 
Každá z profesí přispívá svým jedinečným způsobem a všechny tři profese mají společné dovednosti, které jsou nezbytné z hlediska zajištění kvality péče. Mezi ně patří dovednosti:
poskytovatele péče,
rozhodovat o druhu péče,
komunikátora (vysvětluje, obhajuje, motivuje),
vedoucího komunity (má důvěru lidí),
manažera (na základě informací organizuje a koordinuje zdroje).
 
Funkce ZS a PA  přímo souvisí s jejich posláním ve společnosti, nejsou závislé na: prostředí (domov, pracoviště, univerzita, nemocnice…)
- době, kdy je péče poskytována,
- zdravotním stavu jednotlivce, skupiny,
- na zdrojích, které jsou k dispozici.
V legislativě země by se měly funkce odrazit.
 
1. Poskytování a řízení ošetřovatelské péče:
- Podpůrné, preventivní, léčebné, RHB nebo pomocné, pro jedince, skupiny či rodiny. Péče je nejefektivnější, když se poskytuje v sérii logických kroků = ošetřovatelským procesem.
- Zjištění potřeb a zajištění potřebných zdrojů, kterými mohou být tyto potřeby uspokojeny identifikace potřeb, které mohou být nejefektivněji a nejvhodněji uspokojeny ošetřovatelskou péčí a také potřeb, které  mohou saturovat jiní odborníci
- vytvoření stupnice prioritních potřeb, které je možno nejlépe uspokojit ošetřovatelskou péčí, naplánování a poskytování potřebné ošetřovatelské péče.
- Zapojení jednotlivce, skupin a přátel do všech aspektů péče, zaangažování komunity ke spoluúčasti, zdůraznění soběstačnosti a rozhodování o záležitostech týkajících se zdraví.
- Zdokumentování všeho, co se dělá ve všech stádiích ošetřovatelského procesu a použití těchto informací ke zhodnocení výsledků aplikace vhodných a přijatelných standardů.
 
2. Výuka a výchova klientů a zdravotnického personálu, která zahrnuje:
- Zjištění znalostí a dovedností, které se vztahují k udržení a upevnění zdraví.
- Příprava a poskytování informací na vhodné úrovni.
- Organizace a účast na vzdělávacích a výchovných kampaních.
- Vyhodnocení výsledků těchto kampaní.
- Pomoc sestrám a jiným pracovníkům získat nové znalosti a dovednosti.
- Aplikace vhodných a přijatelných standardů.
 
3. Aktivní a účinné začlenění sestry do zdravotnického týmu, ta zahrnuje:
- Spolupráci s jednotlivci, rodinami, komunitami a dalšími zdravotnickými profesionály při plánování, organizaci, řízení a vyhodnocování efektivity ošetřovatelských služeb, jako součástí veškerých zdravotních služeb.
- Vystupování v pozici vedoucího týmu, delegování úkolů na ostatní pracovníky a poskytování podpory při jejich práci, vyjednávání s uživateli péče a jejich spoluúčast při realizaci ošetřovatelské péče.
- Kontaktování a spolupráce s lidmi a dalšími členy v multidisciplinárních a multisektoriálních týmech, spolupráce s odborníky na udržování pracovního prostředí, které prospívá kolektivní práci.
- Aktivní zapojení do plánování koncepcí a programů, do určování priorit a hledání zdrojů, účast na přípravě zpráv úřadům a politikům na místní, regionální a celostátní úrovni.
 
4. Rozvoj ošetřovatelské praxe, kritického myšlení a výzkumu, to zahrnuje:
- Inovace stylů a způsobů práce s cílem dosažení lepších výsledků.
- Určování oblasti výzkumu s cílem zlepšit znalost nebo zdokonalit dovednosti.
- Uplatňování přijatelných kulturních, etických a profesních standardů v ošetřovatelském výzkumu.
 
Kritické myšlení patří mezi profesionální intelektové dovednosti sester. Je to model myšlení, který je založen na vědomostech, zkušenostech a schopnostech abstraktního myšlení a analýzy pojmů. Představuje třídění informací, výběr podstatných informací, jejich kladení do vzájemných vztahů, zevšeobecňování a vytváření názorů. Umožňuje rychlé a nezaujaté myšlení. Kritické myšlení podobně jako řešení problému je usměrněné myšlení.  Je opakem asociativního myšlení.
 
- Usměrněné myšlení obecně je cílevědomé. Používá se na vytváření názorů, má cíl. Cílem je rozhodnutí sestry na základě informací, které o klientovi má.
 
- Tvořivé myšlení je formou usměrněného myšlení. Představuje vytvoření nových vztahů, nových pojmů, řešení problému novým způsobem. Osoba zvažuje alternativy nebo hledá logiku.
 
Asociativní myšlení je jen málo usměrněné a obsahuje mnoho náhodných myšlenek.
 
- Schopnost kriticky myslet se dá naučit. Vyžaduje to vědomosti, zkušenosti a zralý, zdravý nervový systém.