Osetrovatelska_pece_o_seniory

13.1 Komplexní pojetí péče o pokročile nevyléčitelně nemocné ve vysokém věku

13.1 Komplexní pojetí péče o pokročile nevyléčitelně nemocné ve vysokém věku
 
 
Mezi stavy, které významně determinují péči o staré umírající, patří geriatrická křehkost, existence syndromu terminální geriatrické deteriorace. Žádoucí je zde propojení geriatrické a paliativní medicíny, nutnost aplikace holistického modelu péče o pacienta a práce s rodinou nemocného. Je třeba vnímat citlivost etických i právních principů tam, kde nemocný není například z důvodů dementního syndromu či stavu po těžší cévní mozkové příhodě schopen dát jasný postoj k dalšímu směřování léčby.
Současné české zdravotnictví a sociální systém prozatím nedostatečně podporují zachování tradičního modelu života s nemocí v rodině, k čemuž by bylo třeba posílit zavádění terénních specializovaných geriatrických a paliativních týmů.
 
Paliativní medicína je aktivní komplexní péče poskytovaná nevyléčitelně nemocným v pokročilém nebo konečném stadiu choroby (mnohdy na úrovni intenzivní péče, vždy s nutností multidisciplinárního přístupu). Základem paliativního přístupu je holistický model nemoci, kterou vnímáme jako součást životní dráhy člověka, se svými rozměry biologickými, psychologickými, sociálními i spirituálními. Paliativní medicína považuje všechny tyto oblasti z pohledu významu za rovnocenné a akceptuje názor nemocného a jeho relevantních blízkých na to, která z oblastí má být řešena prioritně.
 
Jedná se vždy o péči aktivní, nicméně ne vždy je aktivita vyvíjena na poli farmakologie, diagnostiky či ošetřovatelství. Vlídné lidské slovo, citlivě volený dotek, nebo naopak mlčení ve chvílích nejtěžších, dokážou mnohdy více a především jsou nezbytnou součástí každodenní paliativní péče.