Osetrovatelsky_proces_a_potreby_cloveka

2.1 Potřeby nemocných

2.1 Potřeby nemocných
 
 
Charakteristickým rysem moderního ošetřovatelství je systematické hodnocení a plánovité uspokojování potřeb zdravého
i nemocného člověka. Uspokojování potřeb člověka se realizuje prostřednictvím ošetřovatelského procesu.
 
Bio-psycho-sociální jednota organismu člověka:
- jednotu chápeme jako celek, jako bytost bio-psycho-sociální, holistickou a ne pouze jako soubor částí a procesů,
- organismus je celkem, který je v neustálé interakci mezi svými jednotlivými částmi a svým okolím,
- porucha jedné části celku vede zákonitě k poruše jiné části, popř. celého systému (somatika-psychika-sociální prostředí).
 
Potřeba - je projevem nějakého nedostatku (nebo nadbytku), jehož odstranění je žádoucí. Pobízí k vyhledávání určité podmínky nezbytné k životu a vývoji lidské bytosti.
- Prožívání nedostatku ovlivňuje všechny systémy.
- Potřeby nejsou neměnné, vyvíjejí se a kultivují, na rozdíl od pudů a instinktů - ty chápeme jako biologicky dané vnitřní síly neovlivnitelné zvenčí.
- Každý člověk vyjadřuje a uspokojuje potřebu jinak, v průběhu života se potřeby mění z hlediska kvality i kvantity.
- Je důležité si uvědomit, že všichni lidé mají společné potřeby, a že tyto potřeby jsou uspokojovány nejrůznějšími způsoby života, z nichž si ani dva nejsou podobné.
- Potřeby je možné uspokojovat žádoucím či nežádoucím způsobem.
- Za žádoucí způsoby považujeme ty, které neškodí ani nám, ani jiným, jsou ve shodě se sociálně-kulturními hodnotami individua a jsou uspokojovány v mezích zákona.
- Potřeby jsou základními motivy, vyjadřujícími nějaký nedostatek a jsou určovány kulturou.
- Biologická potřeba vyjadřuje stav narušené fyzické rovnováhy (homeostázy), ekonomická potřeba vyjadřuje nutnost nebo žádost vlastnit a užívat určitý objekt (barevný televizor, boty, aj.), bývá tak často míněn prostředek k dosahování některého psychologického cíle.
-  Psychologický význam potřeby je zcela specifický a vyjadřuje psychický stav, odrážející nedostatek. Je spojen s významem sociálním, vyjadřujícím nedostatky v sociálním životě jedince.
- Pocit potřeby vyvolává tzv. motivační napětí. Motivace je označována jako proces, který určuje směr, sílu a trvání určitého chování a jednání. Motivace může být vědomá (pocit hladu, lov, nasycení) nebo nevědomá (snaha o kariéru, ale neví proč). Mezi nimi není ostrá hranice, někdy se mohou prolínat (najedení může být vědomě motivováno hladem, ale i nevědomě osamělostí). Motivační napětí je reakcí na potřebu organismu.
 
Klasifikace potřeb:
v psychologii se potřeby dělí na:
- biogenní, fyziologické,
- psychogenní, sociogenní, psychologické.
 
Potřeby, představují základní rovinu zaměřenosti, v biologickém základu člověka jsou zakotveny primární potřeby tzv. nutnost potravy, spánku, bezpečí a vyšší potřeby, které jsou spjaty se společenským začleněním - máme pět hlavních skupin:
 
1) Potřeby poznávací
- touha po informacích, novinkách, zajímavostech atd., ale i touha řešit problémy a zkusit si své objevitelské a řešitelské síly. V tom druhém případě nejde až zas tak o výsledek, ale hlavně o postup díky němuž byl problém vyřešen (tzv. vzít za správný konec).
 
2) Potřeby sociální
konkretizují se rozmanitými, někdy i protichůdnými způsoby např.:
- potřeba obliby - být druhým lidem sympatický,
- potřeba statusu - zaujímat mezi lidmi pevné postavení,
- potřeba prestiže - být oceňován,
- potřeba afiliace - patřit do skupiny,
- potřeba kompetice - soutěžit s druhými, v něčem vyniknout,
- potřeba dominance - získat převahu,
- potřeba kooperace - spolupracovat s druhými, čerpat od nich pomoct a sám pomoc poskytovat, rozdělit si společně povinnosti v rámci skupinového úkolu splnit svou povinnost,
- potřeba submise - nechat se druhými vést, podřídit se, projevit ustoupením a uznáním převahy něčí dobrou vůli,
- potřeba imitace a identifikace - mít vzor, respektive idol, do kterého je možno se vciťovat, který je možno napodobovat
či obdivovat.
 
3) Potřeba aktivity
- projevuje se rozmanitými způsoby např. jako potřeba odreagování se po déle trvající nehybnosti, ale i potřeba pracovní činnosti, herní, sportovní, rekreační atd.
 
4) Potřeby dosahování výkonů (tzn. výkonové potřeby)
- týkají se rozmanitě projevujícího se úsilí něco dokončit, udělat, zvládnout lépe než předtím - tím si chceme nejen vydobýt mezi lidmi uznání ale i být spokojený sám se sebou,
- dítě se např. snaží sestavit vyšší a vyšší věž z kostek,
- důležité je: vytyčování aspirací tzn. vytyčování cílů, na které si troufáme.
 
5) Potřeby existencionální neboli potřeby smyslu života
- potvrzuje se, že každý z nás je jimi za určitých životních situací zaměstnán ba zcela pohlcen, připadá mu, že nevyřeší-li je nějak, je jeho život ohrožen (např. Proč žít dál? a Jak dál žít?),
- neuspokojení existencionálních potřeb se vesměs pojí z životní krizí a jejich uspokojení je často odrazovým můstkem pro rozmach tvořivých sil
 
Větší vnímavost je typická pro většinu lidí:
- v určitých fázích životní cesty (např. dospívání, poklesu výkonnosti s narůstajícím věkem, odchod do důchodu atd.),
- jako následek duševního otřesu (např. smrt blízké osoby, rozvod atd.),
- reakce na výraznou změnu zdraví (např. chronické onemocnění, následek úrazu atd.).
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše