Osetrovatelska_pece_v_psychiatrii
8.3 Psychoterapie
8.3 Psychoterapie
Psychoterapie je léčba psychologickými prostředky. Během psychoterapie jde především o řešení vnitřních konfliktů a problémů v mezilidských vztazích. Pomocí rozhovoru s pacientem, sugescemi, nácvikem, vyjadřováním emocí atd. se psychoterapeut snaží upravit jeho zdraví, spokojenost a kvalitu života.
Současné době existuje přibližně 250 psychoterapeutických škol. Veškeré směry spojují následující aspekty:
- psychoterapeutický přístup
- prostředí psychoterapie
- výkladový rámec
- metodický přístup
Pro zjednodušení orientace lze psychoterapeutické směry dělit podle:
a) formy
- psychoterapie individuální
- psychoterapie skupinová (psychodrama, psychogymnastika, muzikoterapie,
arteterapie)
- terapeutická komunita (léčebné společenství)
b) cíle
- psychoterapie zaměřená na symptomy (užívá se v kognitivně-behaviorální terapie (KBT) a v krizové intervenci)
- podpůrná terapie (zmírnění příznaků nemoci; užívá se v případech, kdy odstranění příčiny vzniku potíží není možné)
- kauzální terapie (odstranění psychické příčiny nemoci nebo změna postoje pacienta korektivní zkušeností)
- terapie rekonstrukční a integrační
c) techniky
- racionální psychoterapie
- sugestivní psychoterapie
- hypnóza
- relaxace
V rámci psychoterapie prochází pacient různými fázemi, během kterých se uplatňuje emocionální složka, kde pacient prožívá silné pocity k terapeutovi nebo spolupacientům, což napomáhá k přebudování vztahů pacienta k sobě samému a ostatním lidem. Dále složka racionální (náhledová), v níž pacient pochopí svou životní situaci a v neposlední řadě akční složka, kde pacient přetváří své postoje a trénuje žádoucí chování. (PRAŠKO, 1999)