Osetrovatelska_pece_o_nemocne_onkologie

10.4.4 Koanalgetika

10.4.4 Koanalgetika
 
 
Termínem adjuvantní analgetika (AA nebo koanalgetika) označujeme velmi různorodou skupinu léků, jejichž primární indikací není mírnění bolesti, přesto je však v léčbě některých bolestivých stavů s úspěchem využíváme. Většinou je podáváme současně s analgetiky. U některých bolestivých stavů (především u neuropatické bolesti) tyto léky podáváme jako léky první volby, často jako jediný přípravek.
 
Kortikoidy
Kortikoidy jsou v onkologii používány v mnoha indikacích. Jsou součástí některých chemoterapeutických režimů (především v hematoonkologii). Mají široké uplatnění v léčbě řady symptomů u pokročilých stádií nádorů: přechodně zlepšují chuť k jídlu, tlumí nevolnost, mírní pocit celkové slabosti. Mechanismy, kterými kortikoidy působí, jsou komplexní a doposud málo probádané. Předpokládá se účinek protizánětlivý, vliv na redukci otoku a přímý vliv na přenos vzruchů v poškozených nervech.
Indikací kortikoidů jsou např. bolesti z napínání jaterního pouzdra při jaterních metastázách, bolesti hlavy při nitrolební hypertenzi, syndrom horní duté žíly při útlaku tumorem v mezihrudí. Dále bolesti z útlaku míchy nádorem, bolestivé metastázy ve skeletu.
Nejčastějšími nežádoucími účinky mineralokortikoidů jsou hypertenze, retence tekutin a ztráty draslíku, u glukokortikoidů jde především o diabetogenní aktivitu, ulcerace v horních etážích GIT, imunosupresi, hypertenzi, progresi osteoporózy, psychické změny: euforie, deprese, supresi kůry nadledvin.
Při užití kortikoidů v analgetické indikaci je vhodné podat na začátku vyšší dávky (např. 20 mg dexametasonu denně) a po několika dnech léčby zhodnotit efekt. Pokud je analgetický efekt dobrý, snižujeme dávku postupně na nejnižší ještě účinnou hladinu. Pokud se analgetický účinek nedostavil, je vhodné velmi rychle léčbu ukončit.
 
Antidepresiva
Indikacemi jsou především trvalé pálivé bolesti a parestezie nereagující na opioidy, neuralgie, poruchy spánku u chronických bolestí a deprese.
Analgetický účinek se objevuje zpravidla po 4-7 dnech po dosažení účinné denní dávky. Antidepresivní účinek nastupuje později, až po 2-3 týdnech. Analgetického účinku je obvykle dosaženo nižšími dávkami, než jsou užívány k léčbě deprese. U starších a polymorbidních pacientů se redukují doporučené dávky o 50 %. V léčbě neuropatických bolestivých syndromů je účinnost nejvíce prokázaná u tricyklických antidepresiv (např. amitriptylin). Analgetický účinek antidepresiv třídy SSRI je dle klinických studií menší. Nežádoucí účinky jsou pestré a různě vyjádřené u jednotlivých skupin léků.
 
Antiepileptika – antikonvulsiva
Používají se především k ovlivnění neuropatické bolesti paroxysmálně-epizodického charakteru, bolesti při tumorosní infiltraci v oblasti brachiálního a lumbosakrálního plexu a u fantomové bolesti po amputacích.
Nežádoucími účinky bývá ospalost, únava, zmatenost, diplopie, závratě, poruchy srdečního rytmu, svalová relaxace, dřeňový útlum, leukopenie, trombocytopenie, tolerance a psychická závislost.
Pro spolehlivý efekt a nízký výskyt nežádoucích účinků je nejčastěji užívaným lékem této skupiny gabapentin v dávce do 2400 mg za den. Dalšími léky je benzodiazepin clonazepam v dávce do 3 mg denně, nebo karbamazepin do 600 mg denně.
 
Spasmolytika
Indikacemi pro jejich podání jsou bolesti při postižením GIT a urogenitální oblasti související s hypertonií, hyperkinezí a častěji dyskinezí hladké svaloviny, kolikovité bolesti žlučníku, ledvin, ureterů, močového měchýře, střev, bolestivé svalové spasmy konečníku.
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše