Osetrovatelska_pece_v_psychiatrii
8.2 Biologické léčebné metody
8.2 Biologické léčebné metody
Elektrokonvulzivní terapie (ECT) je léčebná metoda, která využívá elektrického proudu, který se aplikuje pacientovi v celkové anestézii transkraniálně pomocí elektrických výbojů. Elektrody jsou umisťovány bilaterálně (na oba spánky) nebo unilaterálně (nad jednu hemisféru). Elektrický proud vyvolává tonicko-klonické křeče, které jsou tlumeny medikamentózní myorelaxací.
ECT je efektivní metoda (85-90 %) indikovaná v případech nízké odezvy na farmakologickou léčbu u depresivní poruchy, agitovanosti, schizofrenie a schizoafektivní poruchy a dále stuporózní stavy, katatonie.
Mezi kontraindikace ECT patří zvýšený nitrolební tlak, akutní centrální mozková příhoda, aneurysma velkých cév, infarkt myokardu (prodělaný v předešlých 3 měsících), srdeční selhávání, závažná osteoporóza, velké zlomeniny, těhotenství.
ECT se provádí obvykle v sérii 6-10 konvulzí v intervalu 48 – 72 hodin. (PRAŠKO, 1999)
Vzhledem k tomu, že ECT probíhá v celkové anestezii, je nutná příprava obdobná předoperační. Provádí se interní vyšetření včetně EKG a laboratorního vyšetření krve. V den výkonu je pacient lačný, provádí se prevence trombembolické nemoci a je podána dle ordinace lékaře premedikace.
Po výkonu pacient zůstává několik hodin na pokoji se zvýšeným dohledem, poté se vrací zpět na oddělení.
Jako nežádoucí účinky se mohou objevit krátké přechodné stavy zmatenosti, krátkodobé poruchy paměti, bolesti hlavy, nevolnost, pocit slabosti a bolest ve svalech.
Fototerapie je léčba jasným světlem (10000 luxů) pomocí fotolampy. Účinek fototerapie je biostimulační, dále analgetický a protizánětlivý.
Fototerapie se využívá při léčbě např. deprese nebo sezónní poruchy nálady (SAD), poruchy biorytmu, ale také k odstranění stresu zdravých osob (především v zimních měsících)
Pacienti jsou vystaveni světlu o intenzitě 10000 luxů na dobu 30 min. nebo 2500 luxů na 120 min. Expozici je nejvhodnější provádět v ranních hodinách (po probuzení), kdy dojde vlivem světla k ukončení vyplavování melatoninu, který má depresogenní účinek. Léčba fotolampou trvá obvykle 1-3 týdny.
Absolutní kontraindikace fototerapie není dosud známá, nedoporučuje se u manických, agitovaných pacientů a u pacientů s rizikem TS, dále pak u pacientů s akutní lupenkou na obličeji (na obnažených částech těla), u pacientů s citlivou pokožkou (zvýšená fotosenzitivita kůže) a u některých onemocnění očí (zánět spojivek apod.) Jako nežádoucí účinky fototerapie byly dosud zaznamenány přechodná bolest hlavy, iritace spojivek, rozmazané vidění. (KROMBHOLZ, DRÁSTOVÁ, ČERVENKA, ROUTNEROVÁ, 2009)
Spánková deprivace je metoda, při které se dochází úplné nebo částečné restrikci spánku. Užívá se při léčbě depresivních poruch (u jiných psychiatrických poruch nebyl prokázán její terapeutický účinek).
Spánková deprivace, při které jsou depresivní pacienti bdělí kolem 40 hodin, může ihned dočasně odstranit depresivní symptomy. Dosažený efekt je velice krátkodobý. Relaps příznaků se dostavuje již po první prospané noci.
Spánková deprivace urychluje nástup účinku antidepresivní terapie nebo je využívána jako její doplňující metoda. (ANDERS, 2011)
Repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS) je neinvazívní metoda, využívaná při léčbě depresivních poruch, během které jsou stimulovány neurony mozkové kůry pomocí krátkodobých pulzů silného magnetického pole. Tato metoda je pacienty dobře tolerována, může být praktikována ambulantně, nevyžaduje zvláštní přípravu a nepřináší pacientovi žádné omezení. Jako nejčastější vedlejší účinky jsou popisovány přechodné mírné bolesti hlavy a nepříjemné pocity v místě stimulace. RTMS je kontraindikováno u nemocných s kochleárním implantátem nebo s jinými kovovými předměty (střepiny, svorky po operacích cév apod.) v kraniální oblasti, s kardiostimulátorem, epilepsií nebo při zvýšení nitrolebního tlaku. (ANDERS, 2011)