Radiologie_a_nuklearni_medicina
1.1 Objev RTG záření a radioaktivity
1.1 Objev RTG záření a radioaktivity
Ve druhé polovině 19. století se začali fyzikové intenzivně zabývat šířením elektrického proudu v plynech a ve vakuu. Byl objeven nový druh paprsků a pojmenován katodové záření. Později se zjistilo, že se jedná o proud rychlých elektronů. Zkoumáním vlastností katodového záření se zabývala řada významných fyziků, zejména Hittorf, Crookes a Hertz. Postupně byly sestrojeny Geisslerovy barevně zářící trubice a Crookesova trubice. Je dost možné, že se badatelům při pokusech občas stalo, že některé světlotěsně zabalené fotografické desky, ležící poblíž zářících trubic, po vyvolání z neznámého důvodu zčernaly, nenapadlo je však pátrat po příčinách tohoto jevu. Na pravý důvod zčernání přišel až zkoumavý Wilhelm Conrad Röntgen.
K objevu neznámého záření došlo 8. listopadu 1895. Toho dne Röntgen ve své laboratoři ověřoval vlastnosti katodového záření, které před ním objevili jiní vědci. Domníval se, že se mu podaří najít ještě jiné, dosud nepopsané jevy, vyvolané katodovými paprsky. Všiml si, že několik opodál ležících krystalků při každém zapojení trubice jasně fluoreskovalo. Röntgen se nejprve domníval, že obal trubice není zcela světlotěsný. Teprve když krystalky nahradil světlotěsně zabalenou fotografickou deskou, která po vyvolání zčernala, došel k závěru, že skutečně objevil nový druh záření, které nazval paprsky X.
Následující týdny strávil Röntgen ve své laboratoři a zkoumal vlastnosti tajuplných paprsků. Podařilo se mu zjistit, že záření vzniká dopadem katodových paprsků na anodu, šíří se přímočaře, vzduch je prakticky nezeslabuje, pronikavost záření se zvýší zvětšením napětí na trubici, nevychyluje se elektrickým ani magnetickým polem, proniká i neprůhlednými látkami, látky je pohlcují tím víc, čím větší mají hustotu a v neposlední řadě přišel na to, že toto záření ionizuje vzduch.
Röntgen prozařoval a fotografoval pomocí paprsků X různé předměty. Jako první člověk spatřil díky tomuto záření kostru své ruky. Na zasedání Fyzikální a lékařské společnosti ve Wüzburgu dne 28. prosince 1895 seznámil Röntgen se svým objevem vědeckou veřejnost. Již 23. ledna 1896 navrhl anatom A. von Kolliker, aby se paprsky X nazývaly Röntgenovým jménem. V současné době jsou tyto paprsky v Evropě označovány jako "rentgenové záření", v anglosaských zemích se používá původní název "X-ray".
Následující týdny strávil Röntgen ve své laboratoři a zkoumal vlastnosti tajuplných paprsků. Podařilo se mu zjistit, že záření vzniká dopadem katodových paprsků na anodu, šíří se přímočaře, vzduch je prakticky nezeslabuje, pronikavost záření se zvýší zvětšením napětí na trubici, nevychyluje se elektrickým ani magnetickým polem, proniká i neprůhlednými látkami, látky je pohlcují tím víc, čím větší mají hustotu a v neposlední řadě přišel na to, že toto záření ionizuje vzduch.
Röntgen prozařoval a fotografoval pomocí paprsků X různé předměty. Jako první člověk spatřil díky tomuto záření kostru své ruky. Na zasedání Fyzikální a lékařské společnosti ve Wüzburgu dne 28. prosince 1895 seznámil Röntgen se svým objevem vědeckou veřejnost. Již 23. ledna 1896 navrhl anatom A. von Kolliker, aby se paprsky X nazývaly Röntgenovým jménem. V současné době jsou tyto paprsky v Evropě označovány jako "rentgenové záření", v anglosaských zemích se používá původní název "X-ray".
Objev paprsků X byl 10. prosince 1901 oceněn Nobelovou cenou za fyziku. Röntgen se stal prvním nositelem této ceny. Celou finanční částku 50000 švédských korun uložil a ve své závěti stanovil, že roční úroky připadnou univerzitě ve Würzburgu pro vědecké účely. Své objevy si Röntgen nikdy nenechal patentovat a dal je k volnému využití. Po 1. světové válce došlo v poraženém Německu k hyperinflaci, která zcela znehodnotila finanční prostředky Röntgena i jeho nobelovské nadace. V roce1923 umírá v Mnichově na rakovinu.
Nový objev našel prakticky ihned široké uplatnění, nejprve v medicíně a zakrátko i v dalších oborech vědy a techniky. V průběhu jediného roku po objevu rentgenového záření bylo ve světě publikováno více než tisíc prací věnovaných tomuto záření.
V Čechách poprvé použil rentgenové záření k lékařským účelům roku 1897 dr. Rudolf Jedlička, na Slovensku prof. B. Alexander.
K dalším důležitým mezníkům patří zejména tyto události:
1896 - Došlo k dalšímu důležitému objevu. Když francouzský fyzik Henri Becquerel studoval vzorek solí uranu, zjistil, že tento vysílá záření stejného druhu jako jsou Röntgenovy paprsky. Becquerel tak objevil přirozenou radioaktivitu uranu přítomného v analyzovaném minerálu.
1896 - Počátky zkoumání biologických účinků rentgenového záření, první pokusy o léčbu zhoubných nádorů
1897 - Rentgenové vyšetřování srdce, první továrně vyráběný rentgenový přístroj
1898 - Polsko-francouzskému manželskému páru Marii a Pierre Curieovým se podařilo ze smolince izolovat dva, dosud neznámé, radioaktivní prvky, a to polonium a rádium. Později byly objeveny další přirozené radioaktivní prvky, jichž je v současné době více než 50. Jsou to převážně izotopy těžkých prvků, které v periodické soustavě prvků leží mezi olovem a uranem.
1912 - Max von Laue dokázal pomocí rentgenového záření existenci krystalové mřížky pevných látek
1913 - W.H.Bragg a W.L.Bragg změřili vlnovou délku RTG záření
1913 - Firma Kodak začala vyrábět film, určený speciálně pro rentgenové přístroje
1913 - Vzniká vakuová rentgenka s wolframovým žhavícím vláknem (Coolidge lampa)
1914 - Vzniká rentgenka s rotující anodou (E.Pohl)
1925 - Definice jednotky dávky záření, která dostala název "rentgen" (dnes už se nepoužívá)
1928 - Z bezpečnostních důvodů se začaly používat rentgenové trubice, uzavřené v ochranném stínícím krytu
1930 - Navržen lineární tomograf, který zvýšil rozlišovací schopnost klasického rentgenového přístroje
1934 - Manželé Fréderic a Irėne Joliot - Curieovy objevují umělou radioaktivitu při ostřelování hliníku proudem částic α
1948 - Zesilovač rentgenového obrazu umožnil používat nižší dávky záření při vyšetřování pacientů
1963 - Vypracována teorie počítačové tomografie, matematická rekonstrukce příčného řezu tělem (A.M.Cormak)
1971 - První komerční počítačový tomograf (CT) zahájil provoz
Röntgenův objev poskytl neocenitelné služby modernímu lékařství nejen k účelům diagnostickým, ale také pro léčení zhoubných nádorů. Práci lékaře si už bez rentgenového přístroje nedovedeme představit. Rentgenové paprsky nám však umožnily také nahlédnout do nejjemnější struktury látek a krystalů, významné uplatnění našly v průmyslu a řadě dalších oborů.
W.C.Röntgen První RTG snímek ruky
Zdroj: http://cs.wikipedia.org Zdroj: http://www.deutsches-museum.de