Kazuistiky

14.5.3 Posouzení psychického stavu

14.5.3 Posouzení psychického stavu
 
 
Vědomí
Subjektivně: „Jsem plně v obraze a při vědomí.“
Objektivně: Vědomí plné, jasné.
 
Orientace
Subjektivně: „Myslím, že orientovaný jsem. Vím, kdo jsem, kde jsem, proč tu jsem a kolikátého je.“
Objektivně: Pacient je zcela orientovaný místem, časem, osobou, prostorem.
 
Nálada
Subjektivně: „Před tím, než se mi zhoršily příznaky, cítil jsem se dobře, myslel jsem pozitivně a byl jsem spokojený sám se sebou. V těchto týdnech jsem unavený, náladový a podrážděný. Moc bych si přál, aby se můj stav zlepšil a mohl jsem zase žít stejným životem jako do teď, ale zatím nevím, jak to bude dál.“
Objektivně: Pacient má zhoršenou náladu kvůli svému onemocnění, udává nejistotu z vývoje onemocnění.
 
Staropaměť
Subjektivně: „Věci z minulosti si pamatuji.“
Objektivně: Výbavnost zážitků a věcí z minulosti je bohatá.
 
Novopaměť
Subjektivně: „Nemám s tím problém.“
Objektivně: Paměť je zcela v pořádku, pacient si vše pamatuje.
 
Myšlení
Subjektivně: „Teď hodně přemýšlím, jak to se mnou bude dál, za jak dlouho budu moct jít zase do práce, a myslím také na rodinu.“
Objektivně: Myšlení je logické, otázky chápe, odpovídá přiléhavě a věcně. Řeč je plynulá. Pacient přemýšlí o budoucnosti.
 
Temperament
Subjektivně: „V těchto dnech se cítím mrzutý a náladový, takže cholerik?“
Objektivně: Pacient se hodnotí jako cholerik kvůli své mrzuté náladě. V normálním životě si jde za svým cílem.
 
Sebehodnocení
Subjektivně: „Nevím, co říct.“
Objektivně: Pacient působí vcelku vyrovnaným dojmem, i když je teď podrážděný kvůli svému onemocnění.
 
Vnímání zdraví
Subjektivně: „Od roku 97 se léčím s touto chorobou. Když je nemoc v klidové fázi, cítím se jinak zcela zdráv. V těchto dnech to stojí za nic, jsem celkově unavený a musím být v nemocnici.“
Objektivně: Pacient je smířený se svým chronickým onemocněním, ale cítí se vždy beznadějný, když nemoc znovu propukne. Doufá, že se jeho současný zdravotní stav co nejrychleji zlepší.
 
Vnímání zdravotního stavu
Subjektivně: „Chtěl bych se co nejdříve zbavit těch úporných průjmů a celkové slabosti. Doufám, že půjdu brzy domů.“
Objektivně: Pacient by chtěl být co nejdříve bez komplikací, které doprovázejí jeho onemocnění, a doufá v brzký návrat domů.
 
Reakce na onemocnění a prožívání onemocnění
Subjektivně: „Nevím, proč ty průjmy znovu nastaly, nejsem si ničeho vědom, čím bych to vyvolal. Doufám, že už toto období rychle skončí a já budu zase znovu normálně fungovat.“
Objektivně: Pacient nezná příčinu vzplanutí nemoci a doufá, že se opět vrátí do svého dosavadního, aktivního života, bez dalších komplikací.
 
Reakce na hospitalizaci
Subjektivně: „Nedalo se nic dělat, už to bylo nesnesitelné.“
Objektivně: Pacient je s hospitalizací smířený.
 
Adaptace na onemocnění
Subjektivně: „Tuto chorobu už mám několik let, jsem s tím smířený, ale nikdy jsem si nezvykl na tyto komplikace, které se čas od času nečekaně objeví.“
Objektivně: Pacient je smířený, nicméně na ataky tohoto onemocnění si nikdy nezvykl. Jsou vždy nečekané.
 
Projevy jistoty a nejistoty
Subjektivně: „Zatím nevím, jak se bude onemocnění vyvíjet, ale doufám, že mi hospitalizace pomůže a nebudu tady moc dlouho. Chtěl bych se vrátit co nejdříve do aktivního života.“
Objektivně: Pacient vyjádřil obavu z vývoje onemocnění a dlouhodobé hospitalizace.
 
Zkušenosti s předcházející hospitalizací (iatropatogenie, sorrorigenie)
Subjektivně: „Párkrát jsem již hospitalizovaný byl a vím, jak to v nemocnici chodí. Nikdy jsem neměl s ničím problém a zdravotnickému personálu důvěřuji.“
Objektivně: Pacient vyjadřuje důvěru ke zdravotnickému personálu, žádné negativní zkušenosti s předcházející hospitalizací nemá.