Komunikace
26.1 Posun paradigmatu – posun vnímání a myšlení
26.1 Posun paradigmatu – posun vnímání a myšlení
Tento termín byl zaveden panem Thomasem Kuhnem v jeho vysoce hodnocené knize: „Struktura vědeckých revolucí“. Kniha ukazuje, jak každý vědecký průlom v oblasti vědeckého snažení, je nejprve porušením tradic starého způsobu myšlení neboli starých paradigmat. Porušení starého způsobu myšlení často vyvolává šok nebo skandál a vyžaduje značně navýšené úsilí i odolnost autora nebo vědce vytrvat.
Pro Ptolemaia, velkého egyptského astronoma byla Země středem vesmíru. Koperník však vyvolal posun paradigmatu a také mnoho odporu proto, že do středu vesmíru umístil slunce.
Newtonův model fyziky byl hnacím paradigmatem 200 let a je dosud základem moderního strojírenství. Byl však parciální a neúplný.
Svět byl revolucionizován a determinován Einsteinovým paradigmatem relativity. Descartovský mentální racionalismus je nahrazován systémově holistickým způsobem myšlení. V obřích urychlovačích došlo k významnému posunu paradigmatu o hmotě samotné a energiích a tím ke změně jejich definic.
Stejný posun paradigmatu prožívá v tomto období i psychologie, která spolu s informační a kvantovou fyzikou vytvořila nová paradigmata o lidském vědomí, včlenila nové zákony o informaci, energii, synchronicitě a zabývá se metodami, jak pozvednout úroveň vibrací jedince (DEIKE BEGG, 2008, s. 92).
V současném období se otvírá i mohutný posun paradigmatu v medicíně.
