Komunikace

2.2 Komunikace a newtonovsko-karteziánské paradigma

2.2 Komunikace a newtonovsko-karteziánské paradigma
 
 
  
Světové názory vždy ovlivňovaly v mnoha aspektech lidská společenstva a v podstatné míře utvářely předpoklady ke komunikaci společenských vrstev. Vládnoucí vrstvy na vyšší úrovni společenské hierarchie stanovovaly základní modely vnímání a chápání světa, určovaly způsoby chování lidí, postoje a utvářely kritéria mravnosti. Tak se formovalo společenské paradigma a vytvářely principy, které determinovaly komunikaci v lidských skupinách.
 
Dva velcí myslitelé a novátoři ve vědě, předali lidstvu v 17. století nová poznání zejména v matematice, fyzice a kosmologii, která ve formě některých zákonů platí až do současnosti. René Descartes a Isaac Newton vytvořili paradigma nového světového názoru, který svým dosahem překonal staletí a mohl čelit nastaveným církevním dogmatům.
Myšlenky karteziánců poskytly filozofický rámec pro rozvoj klasické vědy a ovlivnily na několik století společenské vědomí a myšlení lidí. Newton razil chápání malých, nedělitelných částí jako stavebních kamenů veškeré hmoty. Jeho názory a přístup ke světu ovlivnil západní způsob myšlení až do současné doby. Vítězný mechanistický světový názor, který byl na sedmnácté století nesmírně pokrokový, však ve svém důsledku oddělil člověka od přírody.
 
Model vycházel z pojetí: příčina - důsledek, problém - řešení. Analýza se dostala na přední místo a stala se zákonem, syntéza pozbyla důležitosti. Došlo k mnoha dalším dělením: subjektu od objektu, hodnoty od faktu, vědomí od těla, pocitu od myšlenky, ducha od hmoty. Z psychologického hlediska tento názor a způsob myšlení posílil dlouhotrvající oddělení ducha od hmoty, rozumu od citu a de facto popřel vládu ducha nad realitou.
V důsledku došlo k posílení a upevnění patriarchální povahy společnosti a přiřazení „tvrdých“ a ceněných hodnot mužům a „měkkých“ a podružných vlastností ženám (porozumění přírodě, intuice). Toto pojetí světa je v našich systémech přesvědčení tak hluboce zakořeněno, že většina z nás je přijímá podvědomě a vzorce se stále upevňují. Lékařská věda dosud považuje nemoc za porušení biologické funkce určitého orgánu nebo části fyzického organizmu.
Několik století diktovala newtonovská perspektiva co je a co není přijatelným prožitkem reality. V rámci této perspektivy se naše duševní funkce omezují na to, že přijímají informace ze smyslových orgánů.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše