Komunikace

2.5 Holografické paradigma

2.5 Holografické paradigma
 
 
Nový světový názor - nové systémově-holistické pojetí světa a člověka, jak již bylo uvedeno, bylo ovlivněno významnými objevy ve druhé polovině 20. století z popudu teoretické a kvantové fyziky, objevy biopole, teorie přenosu informace, teorie automatické regulace, teorie strun a jiných vědních disciplín.
Tyto nové vědecké přístupy umožnily proniknout do starých nauk, východních i evropských filozofií (manuskriptů, grafémů, posvátných textů, eposů, knih a záznamů domorodých kultur) a pochopit souvislosti vysoké vzdělanosti dávných duchovních společenstev, které se staly zcela nově čitelné a srozumitelné.
Byla vyslovena řada nových tezí o člověku, o světě, o vesmíru, který přestal být seskupením hmotných „pevných“ objektů, ale složitým síťovím událostí a vztahů mezi nimi. Všechny jevy a události jsou dynamicky propojené.
 
„Holistický pohled na člověka znamená především jiný způsob myšlení, a to se může zpočátku při studiu tohoto materiálu jevit jako obtížné. Nicméně pochopení a akceptování tohoto přístupu nejen učiteli, studenty a sestrami, ale i ostatními zdravotnickými profesionály je cestou, jak změnit současnou praxi u nás a poskytnout lidem kvalitní péči o zdraví“. Takto se vyslovuje ve své knize s názvem Holistické přístupy v ošetřovatelství, paní Mastiliaková (Mastiliaková, 1999, s. 9).
Holismem v této knize je pojata spíše komplexní péče o člověka jako celku, s respektem a znalostí celé osobnosti, jejích potřeb, emocionálních stavů, sebekoncepce, životního stylu a duchovna. Sestry pečují o člověka jako o celek -úplnou holisticky pojatou bytost. Holistická péče o člověka ve zdraví i v nemoci pomáhá lidem převzít odpovědnost za zdraví, sebeuspokojení, zdravý způsob života a mobilizaci vnitřních hojivých sil.
Naprosto dokonalá komplexní péče o člověka jako bio-psycho-sociální bytosti, která řeší a napravuje nerovnováhu - poruchu zdraví psychického i fyzického rozsahu, je však stále pouze nepatrnou součástí fenoménu s názvem holismus.  
 
V závěru této kapitoly se podívejme na základní schéma holismu, jako podstatu a paradigma nového světového názoru – s názvem Systémově holistický světový názor, který bude podrobněji rozveden v následující kapitole.
 
Znovu připomínáme, že nový světový názor - nové systémově-holistické pojetí světa a člověka bylo ovlivněno, významnými objevy ve druhé polovině 20. století z popudu teoretické a kvantové fyziky, objevy biopole, teorie přenosu informace, teorie automatické regulace, teorie strun a jiných vědních disciplín.
Byla vyslovena řada nových tezí o člověku, o světě, o vesmíru, který přestal být seskupením hmotných „pevných“ objektů, ale složitým síťovím událostí a vztahů, které jsou vždy dynamicky propojené.
 
Systémově holistický světový názor tak umožnil nové pohledy ve vnímání skutečnosti. Vnímání skutečnosti je podmíněno stavem naší mysli a při změně předpokladů dochází i ke změně skutečnosti. Pohledy většiny současných vědců, filozofů i psychologů se dosud odvíjejí od smyslového základu, postaveném na materialistickém, racionalistickém, tedy karteziánském úhlu pohledu na svět a život, a jiný pohled se dosud obtížně připouští.
 
Ale pohled Davida Bohma, významného teoretického fyzika a někdejšího spolupracovníka Alberta Einsteina, je zcela jiný. Vychází z teorie kvantové fyziky „holografie“ a vědecké závěry ho motivují k vytvoření „holografického modelu vesmíru“.
D. Bohm se domnívá, že svět, který prožíváme prostřednictvím svých pěti smyslů a nervového systému je jen nepatrný zlomek reality a nazývá ho tzv. „rozvinutým“, neboli „Explikátním“ řádem. Naše vjemy a veškeré prožívání současné reality má však svůj zdroj v mnohem hlubší a rozsáhlejší matrici - v tzv. zavinutém, neboli „Implikátním“ řádu.
 
Implikátní řád je úroveň reality, která není přístupna smyslům, ani newtonovsko-racionálnímu vědeckému zkoumání. Jinými slovy to, co vnímáme jako realitu, se podobá promítnutému holografickému obrazu. Realita je zde soudržný, neporušený celek, který se podílí na nikdy nekončícím projektu změny, to je na tzv. holografickém pohybu. (Bohm, 2006).
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše