Komunikace

4.4 Paradigma dvou pohledů na svět a jejich rozdílné vnímání reality

4.4 Paradigma dvou pohledů na svět a jejich rozdílné vnímání reality
 
 
Vnímání člověka západního civilizačního okruhu
Výzkumy západní vědy, která je především zaměřena na podněty a studium smyslové říše a na vnímání materiálního, fenomenálního světa, dospěly ke sjednocujícímu bodu - k souboru principů, které působí v celém známém univerzu. Tyto zákony přesahují prostor a čas. Například světlo, které září ze vzdálených galaxií a může být staré třeba desítky miliónů let, se řídí stejnými zákony jako světlo z našeho slunce, které k nám dorazí za osm minut. Některé zákony jsou vyjádřeny rovnicemi komplexní relativity E=mc2 nebo jinými vzorci, např. 3A3, což je princip výstavby každého diamantu ve vesmíru.
Západní věda vytvořila také periodickou soustavu prvků, což je seznam 103 základních typů uspořádání hmoty a které je vlastně podstatou západního chápání světa. Svět, který vnímáme, k nám přichází prostřednictvím mysli a intelektu, jenž pozměňuje a zabarvuje náš svět tak, jak jej chceme vidět a odmítá to, co vidět nechceme. Naše smyslové orgány nejsou nikterak dokonalé, neboť podle nových vědeckých studií nemohou obsáhnout víc, než údajně jednu miliontinu celkového energetického spektra.
Stav mysli a intelektu může být velmi rozmanitý, protože svět, který v daném okamžiku poznáváme je jen jedna událost z mnoha událostí, které se právě odehrávají. Je to proto, že náš svět není jen seskupením pevných látek, nýbrž složitým síťovím propojených událostí a vztahů, jak nás učí holistický světový názor a jeho zákony.
 
Vnímání člověka východního civilizačního okruhu
 Člověk východu vnímá přírodu jako svoji součást a většinou nebyl dobyvatelem přírody. Duch a moudrost východních mudrců se spíše obracela dovnitř. Tím je nitro člověka a jeho psychika. Zde jsou kořeny prastarých nauk, posvátných textů, manuskriptů - kořeny jógy, véd, upanišad, tantry a jiných. Podobně jako materiální věda docházela ke všeobecným zákonům, objevovaly se ve východní filozofii zákony lidského vědomí.
Tyto zákony mají také všeobecnou platnost. Svatí otcové jógy předložili 72 primárních stavů bytí - tedy lidského uvědomování. Tyto roviny bytí jsou nazývány „periodickou tabulkou vědomí“.
Východní filozofie se mnohem více zabývá duší a duchem. Individuální duši považuje za omezený projev kosmického vědomí. Mezi duší a tělem je životní jednota. Smrt člověka je změna ve formě, nikoliv v duši. Ať už duši říkáme jakkoliv - esence vědomí, kvantové pole, biopole, Vyšší Já, nadvědomí apod. Smrt by neměla existovat ani na materiální úrovni, neboť podle stávajících zákonů nelze hmotu ani vytvořit, ani zničit. Pouze mění formu. Tato změna však nezasahuje podstatu. Je to přechodná fáze ve světě jevů, který je odrazem principu - kosmického vědomí. Kosmický proces je podle východních nauk interakcí dvou principů. Bytí a Nebytí.