Osetrovatelska_pece_v_otorinolaryngologii
5.4.2 Poranění a úrazy zevního nosu
5.4.2 Poranění a úrazy zevního nosu
Jsou relativně častá. Tržně zhmožděná poranění jsou zpravidla spojená se zlomeninami nosních kůstek a zlomeninami nosní překážky. Terapie je chirurgická.
Zlomeniny nosních kůstek jsou častým poraněním. Podle mechanismu a rozsahu poranění jde o zlomeninu krytů nebo otevřenou. Příznaky jsou deformace nosu, kořene nosu, krvácení z nosu a místní otok, hematom a bolest. Ošetření poranění je chirurgické, podle diagnostiky RTG, spojené s přešetřením celé lebky a oblasti obličejového skeletu je provedená repozice nosních kůstek a jejich fixace tamponádou. V případě otevřené zlomeniny je poranění kůže ošetřeno prostým šitím. Výsledný stav musí být rentgenologicky zkontrolován a popřípadě opraven.
Poranění obličeje a horních dýchacích cest jsou mechanická, termická, chemická. Poranění se vyskytnout mohou na měkkých tkáních, kostře nebo obojí. Poranění dolní čelisti je doménou stomatologie. Poranění maxilofaciální a frontobazální krajiny jsou buď izolovaná, nebo sdružená nejčastěji jako důsledek dopravních a sportovních nehod a rvaček. Vyšetření rentgenologické, terapie podle stupně zasažení na základě obecných zásad chirurgie.
Zlomeniny obličejového skeletu jsou dělený dle Le Fortovy klasifikace na tři stupně:
I. zlomeniny centrální:
a) zlomeniny dolní vrstvy – zlomeniny avleolárního výběžku dolní subzigomatická zlomenina, sagitální zlomeniny horní čelisti a kostěného patra,
b) zlomeniny horní vrstvy – zlomeniny nosní kostry, horní subzigomatická zlomenina, hydraulická zlomenina spodiny očnice,
II. zlomeniny laterální:
a) zlomeniny jařmového oblouku,
b) zigomatikomaxilárního komplexu,
III. kombinované zlomeniny:
a) suprazygomatická zlomenina maxily,
b) jařmové kosti, (hraničí se zlomeninami, frontobazálními). Terapie chirurgická.
Cizí tělesa v horních dýchacích cestách - nejčastěji uváznou v nosní dutině u dětí a osob s narušenou psychikou, ale ojediněle u dospělých, dále také po úraze. Diagnóza – přední a zadní rinoskopie, rtg vyšetření paranazálních dutin a boční snímek epifaryngu.
Terapie - při odstranění cizích těles podáváme nosní kapky, po přidání anestetika můžeme cizí těleso vyjmout pinzetou nebo tupým háčkem posunovat dopředu. Při zapadnutí tělesa do zadní poloviny nosu je nebezpečí z aspirace a ošetření by měl provádět odborník - chirurg. Přístup dle lokalizace cizího tělesa.
Krvácení z nosu – vzniká při poranění nosu, sliznice, u dětí a psychicky narušených osob po manipulaci v dutině nosní a u nemocných s vysokým krevním tlakem, s poruchami krevní srážlivosti, při podávání antikoagulační léčby, při onemocnění krve a nádorech v dutině nosní. Při první pomoci se soustředíme na zastavení krvácení.
Terapie – přední a zadní tamponáda nosní.
Kožní onemocnění nosu a nosního vchodu – z hlediska otorinolaryngologie nejčastějším onemocněním kůže je ekzém nosního vchodu, folikulitis a furunkl.