Osetrovatelska_pece_v_psychiatrii
3 Současná psychiatrická péče
3 Současná psychiatrická péče
3.1 Testovací otázky
Psychiatrická péče je poskytována v psychiatrických ambulancích, klinicko-psychologických ambulancích, lůžkových zařízeních a zařízeních komunitní péče. Tyto jednotlivé složky jsou propojeny do systému sítě psychiatrických zařízení, které vzájemně spolupracují.
Psychiatrická ambulance většinou představuje prvotní kontakt s psychiatrií a zajišťuje přímý kontakt s odbornou pomocí, tedy pro návštěvu ambulantního psychiatra není potřeba doporučení od praktického lékaře. Ambulantní psychiatr je koordinátorem veškeré psychiatrické popř. i sociální péče o pacienta.
V psychiatrických ambulancích jsou dispenzarizováni pacienti dle vyhlášky MZ ČR č. 39/2012 Sb.,o dispenzární péči, s následujícími nemocemi: Demence a organické poruchy, autismus, závislosti, amnestický syndrom a reziduální stavy, parafilie, stavy po terapeutické kastraci, schizofrenie, akutní psychotické poruchy, schizoafektivní poruchy, poruchy nálady středně těžké a těžké, těžké úzkostné poruchy, poruchy příjmu potravy, těžké poruchy osobnosti, středně těžké a těžké mentální retardace, stavy po suicidálním pokusu, psychiatrická onemocnění dětského věku a dále závažné poruchy chování, emocí a sociálních vztahů, hyperkinetické a tikové poruchy, neorganické enuréza a enkoporéza a další.
Psychiatrické ambulance se liší dle svého zaměření na:
- ambulance veřejné psychiatrické péče
- ordinace pro alkoholismus a jiné toxikomanie (ordinace AT)
- substituční centra
- ambulance pro léčbu poruch příjmu potravy
- gerontopsychiatrické ambulance
- psychiatrické ambulance pro děti a dorost
- ambulance pro léčbu poruch paměti. (MARKOVÁ, VENGLÁŘOVÁ,
BABIAKOVÁ, 2006)
Dle Ústavu zdravotnických informací a statistiky v roce 2011 vzrostl počet registrovaných ambulantních oddělení a pracovišť psychiatrie v České republice z 820 na 843 zařízení, ve kterých bylo evidováno 784,28 lékařů a 406,56 zdravotnických pracovníků nelékařů s odbornou způsobilostí. (NECHANSKÁ, 2012)
Ambulance klinických psychologů úzce spolupracují s ambulantními psychiatry, ale také s praktickými lékaři a specializovanými ambulancemi. Kliničtí psychologové provádějí psychologickou diagnostiku a intervence, popř. psychoterapii.
Psychiatrická lůžková péče poskytuje hospitalizaci psychiatrickým pacientům a je zajišťována:
- v nemocnicích poskytujících somatickou péči – na psychiatrických lůžkových odděleních
- v psychiatrických nemocnicích pro dospělé (většina psychiatrických léčeben během roku 2014 změnila statut psychiatrické léčebny na psychiatrickou nemocnici)
- v psychiatrických léčebnách pro dospělé
- v psychiatrických nemocnicích pro děti a dorost
- v dalších lůžkových zařízeních, např. gerontopsychiatrie (NECHANSKÁ, 2011)
Psychiatrická lůžková péče zahrnuje oblast pedopsychiatrie, obecné psychiatrie, speciální psychiatrie (problematika závislostí, sexuologie) a gerontopsychiatrie.
Tab. 1 Počet zařízení (oddělení), lůžek a pacientů léčených v psychiatrických lůžkových zařízeních podle sídla zdravotnického zařízení v roce 2010
Zdroj: ÚZIS ČR, 2011, s. 5
Akutní lůžková péče zajišťuje diagnostiku, terapii a počáteční rehabilitaci pacienta. Součástí některých akutních oddělení je jednotka intenzívní psychiatrické péče (JIPP), která zajišťuje, stejně jako na somatických pracovištích, specializovanou intenzivní péči.
Následná lůžková psychiatrická péče je určena pacientům, u kterých byl ukončen diagnostický proces, byla nastavena terapie, ale i přes stabilizaci stavu není možné jejich propuštění.
Cílem komunitní psychiatrické péče je pomoc lidem s duševní poruchou zůstat ve svém prostředí a zajistit co nejvyšší kvalitu života daného pacienta v běžných podmínkách. Specifiky komunitní péče je individualizace péče a provázanost poskytovaných služeb, včetně nepsychiatrických (praktičtí lékaři, home care, pečovatelská služba atd.) Komunitní péče je zaměřena nejen na pacienta, ale i na členy jeho rodiny či jeho blízké, kteří o něho pečují. Cílem je deinstitucionalizace poskytované péče, tedy přesun těžiště z hospitalizace na ambulantní složky a na domácí prostředí pacienta.
Opakované a především dlouhodobé hospitalizace vedou k tzv. „revolving efektu“, tedy syndromu otáčivých dveří. (FOKUS PRAHA, ESET-HELP, GREEN DOORS, 2007) Druhou nejčastější diagnózou (po dg. duševní poruchy a poruchy chování způsobené užíváním alkoholu, 10003 hospitalizace) byla v roce 2010 schizofrenie (6553 hospitalizací) s průměrnou ošetřovací dobou 152 dne. (NECHANSKÁ, 2011) Důvodem opakovaných hospitalizací není problém ve vlastní léčbě, ale vypořádávání se pacientů s realitou mimo zdravotnické zařízení.
Dlouhodobé hospitalizace vedou ke snížení soběstačnosti a adaptability na sociální prostředí a nároky, které jsou na pacienty kladeny běžným životem. K přerušení tohoto bludného kruhu nebo alespoň k prodloužení období remise slouží nástroje sociální rehabilitace, jejichž prostřednictvím si nemocný může natrénovat potřebné sociální činnosti. Sociální rehabilitaci poskytují např. některé denní stacionáře a především organizace poskytující meziresortní služby.
Mezi zařízení komunitní péče jsou řazena např.:
- krizová centra – poskytují nepřetržitou, neodkladnou psychiatrickou nebo psychologickou intervenci, většinou s možností krátkodobého pobytu na lůžku
- denní stacionáře – slouží jako alternativa hospitalizace nebo jako následná péče po hospitalizaci, dále je využívána jako resocializace pro dlouhodobě nemocné; stěžejním prvkem denních stacionářů je psychoterapie; př. denních stacionářů: Psychiatrické centrum Praha, Denní sanatorium Horní Palata, Denní psychoterapeutické sanatorium Ondřejov, Denní psychiatrický stacionář Komorní Lhotka, FN - psychiatrický denní stacionář Plzeň - Lochotín
- mobilní týmy – poskytují psychiatrickou/psychologickou intervenci v místě pobytu pacienta
- meziresortní služby, které patří většinou do oblasti sociálních služeb; jedná se např. o sociálně-právní poradenství, přechodná a podporovaná zaměstnání, komunitní a chráněné bydlení, chráněné a rehabilitační dílny, dále také protidrogová kontaktní centra, terapeutické komunity, poradny (např. pro rodinu, mezilidské vztahy) apod.; tyto služby jsou poskytovány převážně neziskovými organizacemi jako např. (řazeno abecedně): BAOBAB, BONA,, o.p.s., ČAPZ (Česká společnost pro psychické zdraví), ESET- Help, Fokus, GREEN Doors, Kolumbus, RIAPS (Regionální institut ambulantních psychosociálních služeb), VIDA, o.s.
„Česká republika patří mezi menšinové země v Evropské unii, které nemají vládní program péče o duševní zdraví. Důsledkem je nesystematičnost při zřizování psychiatrických institucí, chybějící nebo nerovnoměrně rozmístěné ambulantní služby, zastaralá struktura lůžkové kapacity, nedostatek zařízení komunitní péče. Dostupnost psychiatrické péče je neuspokojivá, …“ (ČESKÁ PSYCHIATRIE, 2012)
Dalším negativem soudobé psychiatrie je technický stav většiny psychiatrických nemocnic a léčeben, které zajišťují největší podíl lůžkové psychiatrické péče. Dochází sice postupným rekonstrukcím, přesto však je pobyt pacientů v těchto institucích mnohdy z hlediska poskytování odborné péče problematický.
Na druhou stranu je ale nutné upozornit na fakt, že rozsáhlost léčeben a některých psychiatrických nemocnic umožňuje diferenciaci hospitalizací (uzavřené, otevřené oddělení, diferenciace podle terapeutického zaměření, diagnózy, nutnosti zvýšené péče, diferenciace podle délky hospitalizace – akutní oddělení, následná péče atd.), která by na malých odděleních nebyla možná.
Psychiatrická péče zahrnuje také péči o psychiatrické pacienty na somatických odděleních.
Na těchto pracovištích se setkáváme s pacienty primárně trpícími psychickým onemocněním nebo s pacienty, u kterých došlo somatickým onemocněním ke spuštění duševní poruchy.
Jako příznak se nejčastěji objevuje neklid pacienta, který může na somatickém oddělení způsobit problém, neboť zde nejsou k dispozici potřebné pomůcky a především personál není dostatečně vyškolen pro zvládání neklidného pacienta. Dále se setkáváme s psychotickou produkcí pacientů, což je v naprosté většině případů řešeno překladem na psychiatrické oddělení nebo psychiatrickým konziliem.
Předčasný překlad neklidných nebo psychotických pacientů na psychiatrická oddělení může narážet na problémy, protože psychiatrická oddělení nejsou vybavena, jak materiálně, tak i personálně a v některých případech i prostorově, pro léčbu závažných somatických onemocnění.
V každém případě psychická alterace pacienta negativně ovlivňuje jeho spolupráci a tím ztěžuje diagnosticko-terapeutický proces, který je prováděn na somatickém či psychiatrickém oddělení.
S psychiatrickými pacienty se na somatických pracovištích dále setkáváme v rámci konziliárních vyšetření či ambulantních výkonů. Na tyto vyšetření/výkony jsou pacienti odesíláni v rámci hospitalizace na psychiatrii a jsou dle závažnosti jejich stavu a povaze požadovaného zákroku doprovázeni sestrou případně ošetřovatelkou.
Je evidentní, že psychiatrický pacient vyžaduje od sester a ostatního zdravotnického personálu jiný přístup než pacient somatický. V případě psychiatrických pacientů lze očekávat odlišné chápání situací nebo reakce na nejrůznější podněty.
Právě neznalost psychiatrické problematiky sestrami na somatických odděleních a ambulancích vede k neprofesionálnímu chování sester a ke vzniku problematických situací, jako např.:
- sestry nechávají alterované pacienty dlouho čekat a tím se jejich stav zhoršuje (prohlubování psychomotorického neklidu apod.)
- sestry přehlíží pacienta a hovoří pouze s doprovodným personálem
- sestra vyžaduje od pacienta informace, které není schopen podat
- pacient není poučen o průběhu zákroku z předpokladu, že nebude spolupracovat
Přehlížení pacienta nebo jeho nevhodné oslovování lze navíc označit za stigmatizující a tedy poškozující pacienta.
Literatura:
KONCEPCE OBORU PSYCHIATRIE – 1. REVIZE 2008. PSYCHIATRICKÁ SPOLEČNOST ČLS J.E.P.: Česká psychiatrie [online]. Psychiatrie, © 2012 [cit. 2012_05_31]. Dostupné z: http://www.ceskapsychiatrie.cz/index.php?option=com_content&view=category&id=13:koncepce&layout=blog&Itemid=105
MARKOVÁ, Eva, Martina VENGLÁŘOVÁ a Mira BABIAKOVÁ. Psychiatrická ošetřovatelská péče. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1151-6.
NECHANSKÁ, Blanka. Činnost ambulantních psychiatrických zařízení v roce 2011. Aktuální informace č. 22/2012. In: ÚZIS ČR [online], © ÚZIS ČR 2010-2012, 2012 [cit. 2012_07_16]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/system/files/22_12.pdf
Brožura pro odborníky. Možnost pracovní rehabilitace a zaměstnávání duševně nemocných, kontakty. Fokus Praha o.s., Eset-Help o.s., Green Doors o.s., 2007. Projekt Síť služeb zaměstnávání pro dlouhodobě duševně nemocné (registrační číslo CZ.04.3.07/2.1.01.1/0049)
NECHANSKÁ, Blanka. Psychiatrická péče v psychiatrických lůžkových zařízeních v roce 2010. Aktuální informace č. 45/2011. In: ÚZIS ČR [online], © ÚZIS ČR 2010-2012, 2011. [cit. 2012_07_16]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/rychle-informace/psychiatricka-pece-psychiatrickych-luzkovych-zarizenich-roce-2010
Počet zařízení (oddělení), lůžek a pacientů léčených v psychiatrických lůžkových zařízeních podle sídla zdravotnického zařízení. In: ÚZIS ČR [online], © ÚZIS ČR 2010-2012, 2011. [cit. 2012_07_16]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/rychle-informace/psychiatricka-pece-psychiatrickych-luzkovych-zarizenich-roce-2010
Vyhláška č. 39 ze dne 23. ledna 2012, o dispenzární péči. In: Sbírka zákonů České republiky. 2012, částka 15, s. 307. ISSN 1211 – 1244.