Osetrovatelske_postupy

16.3 Vyšetření poslechem OP (průkaz vitality plodu, průkaz akce srdeční)

16.3 Vyšetření poslechem OP (průkaz vitality plodu, průkaz akce srdeční)
 
 
Ozvy plodu lze vyšetřit stetoskopem, dopplerovským přístrojem, ultrazvukovým detektorem, CTG.
 
Při poslechu ozev stetoskopem:
- Kontrolujeme současně pulz matky na arterii radialis, abychom rozlišili pulz matky od pulzu plodu.
- Měříme vždy celou minutu.
- Fyziologická hodnota ozev plodu je 110-150/min.
- Hodnotíme frekvenci, ohraničení, pravidelnost ozev.
- OP sledujeme pravidelně po 15´.
- OP zapisujeme do průběhu porodopisu společně s časem a podpisem PA.
- Jakékoliv nepravidelnosti či nejasnosti ozev plodu hlásíme lékaři.
- Poslech ozev může být stižen obezitou rodičky, změnou polohy plodu, polyhydramniem (ČECH, HÁJEK, 2006).
Nevýhodou auskultace stetoskopem je identifikace pouze bazální frekvence a decelerací a neidentifikace závažných patologii (MĚCHUROVÁ, 2012).
 
 
Při poslechu ozev US detektorem:
Pokud je dostatečně citlivý ultrazvukový detektor, tak je možné prokázat srdeční činnost embrya již od 8.-10. týdne těhotenství.
Místa maximální auskultace ozev plodu podle polohy a postavení plodu
 
 
- břicho si v oblasti pupku rozdělíme na čtyři kvadranty
- poloha podélná hlavičkou - maxima slyšitelnosti v dolních kvadrantech (ve středu umbilikospinální čáry - čára mezi pupkem a spinou iliacou ant. sup.).
-- PPHL, postavení I. slyšitelnost v levém dolním kvadrantu
-- PPHL, postavení II., slyšitelnost v pravém dolním kvadrantu
- poloha podélná koncem pánevním - maxima slyšitelnosti v horních kvadrantech
-- PPKP, postavení I. slyšitelnost v levém horním kvadrantu
-- PPKP, postavení II. slyšitelnost v pravém horním kvadrantu
- poloha příčná, maxima slyšitelnosti v oblasti kolem pupku
-- postavení I. slyšitelnost v oblasti pupku vlevo
- -postavení II. slyšitelnost v oblasti pupku vpravo
- tato metoda odliší jen velké patologie, přesněji bychom srdeční činnost zhodnotili kardiotachografem (indikujeme ji, najdeme-li dopplerem šelest)
 
Kapesní ultrazvukový detektor - dopplerovský přístroj
 
 
Při poslechu ozev CTG
CTG elektronické monitorování srdeční frekvence plodu:
Zevní snímání - ultrazvukový snímač se umístní na břicho těhotné ženy, v místě maxima slyšitelnosti ozev plodu
Vnitřní monitorování - používá se skalpova elektroda (spirální intradermální), která se umísťuje na hlavičku mimo švy a fontanely a u KP mimo zevní genitál. Podmínkou vnitřního monitorování je otevřená branka na 2 cm a více, odtekla VP, fixovaná velká naléhající část - hlavička, KP nebo neúplný řitní konec pánevní
 
Skalpova elektroda
 
 
Telemetrie - bezdrátová registrace srdeční akce plodu, jde o přídatné zařízení CTG, výhodou je neomezený pohyb matky (MĚCHUROVÁ, 2012).
 
Kardiotokograf
 

Měřením pánevních rozměrů
Zevní měření pánve
- Pánev měříme zevně pelvimetrem dle Baudelocquea-Breiskyho.
- Žena je v poloze na zádech, DK má natažené, HK volně podél těla. PA sedí na lehátku po pravé straně ženy.
- Distantia bispinalis - vzdálenost mezi zevními okraji horních trnů kyčelních kostí průměrně 25-26 cm.
- Distantia bicristalis - největší vzdálenost hřebenů kosti kyčelních - 28-29 cm.
- Distantia bitrochanterica - vzdálenost mezi zevními okraji obou trochanterů major - 31-32 cm.
 
Měření pánevních rozměrů distancia bispinalis a bicristalis
 
 
- Conjugata externa (diameter Baudelocqueův) - vzdálenost trnu od středu lubosakrální meziobratlové ploténky pod trnem 5 bederního (vrchol Michaelisovy routy), k zevnímu hornímu okraji symfýzy. Při měření conjugata externa - žena leží v poloze na levém boku, levou nohu má v koleni i kyčli pokrčenou, pravá je natažená. Conjugata externa - měří 19-20 cm, pokud odečteme 9 cm, získáme přibližný rozměr conjugata vera - přímého průměru pánevního vchodu (11 cm).
 
 
- Měření příčného průměru pánevního východu - měříme na porodnickém vyšetřovacím stole zkříženým pelvimetrem, branže pelvimetru přitlačíme k vnitřním plochám sedacích hrbolů sedacích kostí, k naměřené hodnotě připočteme 1,5 cm (měkké části) Součet měří 11 cm. Jednodušší je odhad prostornosti pomocí Rubeškova hmatu vtlačením pravé pěsti mezi sedací hrboly, pokud se pěst nevejde, je pánev příčně zúžená (každý porodník má znát rozměry své ruky).
 
Vnitřní měření pánve
- Pokud nahmatáme promontoria průměrně dlouhými prsty, jde o zúžení přímého průměru pánevního vchodu.
- Měříme hlavně délku conjugata diagonalis od promontoria k dolnímu okraji smyfýzy (lig. arcuatum); jediný přímo měřitelný rozměr. Do pochvy zavedeme do špetky uspořádaný 2. a 3. prst, třetím prstem se snažíme dosáhnout promontoria, radiální hrana ruky je přitom opřená o dolní okraj symfýzy a toto místo vyznačujeme ukazovákem levé ruky (označíme na svém prstu místo, kdy jsme se dotkli promontoria), držíme si tam ten prst a pak po opláchnutí změříme délku conjugata diagonalis speciálním měřidlem s posuvným jezdcem (ČECH, 2006).
 
 
Hodnoty conjugata diagonalis
- normální vzdálenost je 13 cm
- hodnoty kolem 12 cm - pánev je hraničně zúžená (musíme dobře zvážit porod poševní cestou, K-P nepoměr)
- hodnoty kolem 11 cm - značné zúžení, řešíme prakticky vždy S.C.
 
 
CTG
Intrappartální monitoring plodu:
- kardiotokografický záznam
- pulzní fetální oxygenometrie
- fetální EKG
- mikroodběr kapky krve podle Sahlinga
CTG:
- Kardiotachogram
Srdeční frekvence plodu + akustický výstup
- Tokogram
Děložní činnost
 
CTG
Kardiotokografický nález je hodnocen třemi stupni závažnosti jako fyziologický,
suspektní nebo patologický podle FIGO. Záznam musí trvat 20´, v některých případech i 40´.
 
Klasifikace CTG
- antepartální CTG - fyziologický, suspektní, patologický
- intrapartální CTG - fyziologický, suspektní, patologický
 
CTG popis
Fyziologický
 
 
Suspektní (projev
kompenzace)
Patologický (projev dekompenzace – včetně
možnosti kombinace patologických a
přechodných znaků)
CTG 3 základní typy frekvenčních změn
 
 
 
Dlouhodobé
frekvenční
jevy jsou charakterizovaný - BF (střední úroveň OP trvající 5-10´, t/min)
 
 
 
 
Normokardie
110–150 t/min
 
Lehká tachykardie s BF 150-170 t/min
déle než 10 (hypertermie matky, plodu)
 
Lehká bradykardie s BF 110-100t/min (po předchozí tachykardii svědčí o počínající hypoxii)
 
Těžká tachykardie
BF 170 t/min a více
BF nad 180t/min - (rozvoj hypoxemie, hypoxie, metabolická acidóza) Příčina:infekce matky nebo plodového vejce, nezralý CNS plodu, anemie matky nebo
plodu, akutní krvácení, podání parasympatolytik matce (atropin), podání beta-sympatomimetik
matce (Gynipral), mateřská tachykardie, hypertermie matky, hypotenze matky, exogenní stimulace
plodu, převodní poruchy, hypoxie.
 
Těžká bradykardie s BF méně než 100t/min
OP 100-80 po 3´
OP pod 80 za minutu po 2 ETI:podání kokainových lokálních anestetik
(Marcain) – tzv. prolongovaná decelerace, idiopatická decelerace, která se spontánně upraví
(nevyžaduje žádných opatření), supinní syndrom, terminální bradykardie – asfyxie (známka
počínající smrti plodu, plod je již trvale poškozen)
 
Středně
dlouhé
frekvenční
jevy:
přechodná frekvenční zrychlení a zpomalení, vycházejí z normo-tachy - bradykardiální bazální srdeční frekvence
Akcelerace-přechodná zvýšení frekvence OP o 15t /min trvající od 15s do 3 min
Decelerace- přechodné zpomalení frekvence OP pod úroveň bazální linie o 15 t/min v trvání 10 s až 1 min
Periodické decelerace
závislost na kontrakcích
Sporadické akcelerace (nezávislé na kontrakcích, reakce plodu na pohyb, či akustické, mechanické podněty)
 
Sporadické decelerace nezávislé na kontrakcích DIP 0 (strmý pokles a rychlý návrat k bazální linii v trvání méně než 10 s při krátkodobé kompresi
pupečníku v souvislosti s pohybem plodu)
 
Sporadicky prolongované deceleraci (EDA, sy. venae cavae
 Periodické akcelerace se vážou na minim 3 kontrakce za sebou Periodické decelerace rané DIP I Zrcadlový obraz kontrakce
Suspektní:     1-3 dec/20 min.
Patologické: více než 4dec/20 min. (komprese hlavičky DDS, u předčasných porodů, tlak fundu na hlavičku při poloze koncem
pánevním)
 
Periodické decelerace pozdní DIP II (Fázový posun o 30-60s za vrcholem kontrakce, uteroplacentární insuficiencie = hypoxemie)
 
Periodické decelerace variabilní - DIP I. -DIP II., (Má různý tvar (V, U, W) i různý časový vztah ke kontrakci rychlý vzestup a rychlý pokles) (suspektně se zařazují dle závažnosti decelerací a doby porodní) „V“ svědčí pro přechodnou okluzi pupečníkových cév, „U“ forma pro dlouhodobější kompresi, „W“ je typická pro pravý uzel nebo výhřez pupečníku.
 
Prolongovaná decelerace (pokles OP trvá od 1 do 3 min, pokles OP trvá pod 80t/min trvající od 1 min do 2 min hypoxie) objevuje se např. při náhlém poklesu krevního tlaku u těhotné (sy DDŽ,
krevní ztráty, oběhové selhání, šokový stav)
Krátkodobé
frekvenční
jevy jsou dané šíři oscilačních pásem
Pásmo undulatorní Normální (F)
síře 10-25 t/min
 
Pásmo zúžené undulatorní(zúžené kolísání) (S)
Šíře pásma 5-10t/min. – útlum fetální cirkulace.(Vyloučit spící plod, farmakologický útlum = fyziologický)
 
Pásmo saltatorní „skákavé
Šíře více než 25t/min
(kompenzační reakce při parciální kompresi pupečníku)
Pásmo silentní- „mlčící, ticho (P). Šíře pásma méně než 5t/min (těžký stupeň hypoxie plodu ukončení těhotenství) (Vyloučit: spánek plodu buzení, farmakologický útlum- kortikoidy)
Zdroj: ČECH, 2006, MĚCHUROVA, 2012, PAPIRNÍKOVÁ, 2006, ROZTOČIL, 2008
 
 
 
 
 
Vaginální vyšetření - vnitřní
Při vnitřním vyšetření se sleduje:
a) stav zevních rodidel – bpn., ochlupení, hygiena, varixy, fluor, opruzeniny, otoky
b) pochva – prostorná, volně prostupná, úzká
c) přední poševní klenba
- prázdná - pánevní vchod je ještě prázdný, u polohy přechodně šikmé a polohy příčné. Cave - placenta praevia - vysoko stojící část plodu!
- plná - hlavička nebo KP těsně naléhá na pánevní vchod, klenba plná, má buď tvar konkávní je nevyvinutá, nebo je vyklenuta konvexní – vyvinutá.
d) hrdlo – zjišťujeme skóre podle Bishopa (těhotensky nalez), pokud ještě není vytvořená porodnická branka. Tvar, lokalizace - uložení, zkrácení - délka na falangy, dilatace - prostupnost (pro prst), konzistence
e) branka – když je hrdlo zašlé, hodnotí se branka
- průměr v cm
- okraje (ostré, kulaté, navalíte, edematózní, tenké, tuhé, navalíte)
- poddajnost (spastická a rigidní)
f) naléhající velká část - hlava plodu nebo KP, naléhá na vchod pánevní, hlavička vstupuje malým oddílem, velkým oddílem, v šíři, v úžině, ve východu
Vyšetření progrese hlavičky - při vyšetřování postupu hlavičky se orientujeme podle švů a fontanel ve vztahu k pánvi. Postup hlavičky je určen vztahem procházejícího obvodu k pánevním rovinám
Hlavička volně naléhá na vchod
klenba je prázdná, hlavička je vysoko, balotuje
Hlavička naléhá na vchod
hlavičku lze volně vysunout, je hmatná celá zadní stěna symfýzy
Hlavička malým oddílem vstouplá
vedoucí bod je pod rovinou pánevního vchodu, hlavičku ještě lze
vysunout, jsou hmatné dolní 2/3 symfýzy
Hlavička vstouplá velkým oddílem
nehmatáme oblasti ohraničující vchod pánevní, vpředu nelze vyhmatat       horní 1/3 stydké spony
Hlavička v pánevní šíři
vpředu hmatáme dolní okraj symfýzy a vzadu dolní třetinu vyhloubení křížové kosti
Hlavička v úžině
hmatáme dolní okraj spony a zadní stěnu kostrč
Hlavička ve východu
vedoucí bod je vidět pod sponou, hráz se vyklenuje, napíná, řitní otvor kruhovitě zeje
 
Při poloze podélné KP, hmatná genitoanální rýha, která se promítá do příslušného průměru pánevní roviny (tak jak šev šípový na hlavičce), lokalizace kostrči se identifikuje obdobně jak fontanely na hlavičce. U KP, jsou hmatné oba hrboly sedacích kostí.
 
- šev šípový – nediferencuji, nehmatám, v příčném, šikmém, přímém průměru V prvém šikmém průměru, kde pod sponou, tedy ventrálně, zasahuje do levé strany rodičky, u druhého šikmého průměru zasahuje do pravé strany. Směr definujeme podle polohy, kterou by zaujímala malá fontanela na ciferníku.
- malá fontanela -  nediferencuji, hmatám u č. 2, 10, 11 dle ciferníku na hodinách nebo se používají výrazy fontanela vlevo, vpravo, vpředu, vzadu dle průměru šípového švu.
Příklad:
-š.š. I. šikmý průměr, postavení I. levé přední - M.F. vlevo vpředu (č. 2)
-š.š. I. šikmý průměr, postavení II. pravé zadní - M.F. vpravo vzadu (č. 8)
 
g) palpace, malých částí
- naléhající pupečník je v dolním pólu zachovalého vaku blan
- výhřez pupečníku při prasknutí vaku blan
- ručka při PPHL - salutující ručka
- výhřez ručky při příčné poloze
- nožky plodu - při úplném KP, při neúplném konci nožkou nebo nožkami a při příčné poloze
h) vak blan
zachovalý – nezachovalý, praská
hmatný vak blan – plochý, vyklenutý, ve tvaru přesýpacích hodin u poloh příčných
ch) voda plodová
zachovalá – odtéká
barva čirá, zkalená, zbarvená krvi, smolkou, mazem
- množství
pach
Při podezřeni na infekci odebíráme materiál na mikrobiologické vyšetřeni, odebíráme krev matky na biochemické vyšetření.
i) kontrakce
pravidelné - nepravidelné - ojedinělé
frekvence
síla
j) krvácení
nekrvácí – krvácí
- krvácí – kvalitu, silně, slabě
k) OP – po vyšetření, odtoku VP
 
Cervix skóre - stav přední klenby poševní, charakteristiky děložního hrdla
 
CS hodnocení děložního hrdla (cervix uteri) v těhotenství, resp. v jeho pozdější fázi. Cervix skore (CS) je číselné vyjádření zralosti děložního hrdla. Hodnotí se (0 až 2 body) naléhající část plodu, dilatace (stupeň rozevření), zkrácení čípku, jeho konzistence a lokalizace. Max. hodnoty 10 bodů CS dosahuje na konci těhotenství (v takovém případě je naléhající část plně vyvinutá, hrdlo je přes 1,5 cm dilatováno, zkráceno pod 50 %, čípek je měkký a lokalizován ventrálně. Když cervix skore přesáhne kritickou hodnotu pro daný týden těhotenství, signalizuje to hrozící potrat nebo předčasný porod.
 
Vnitřní vyšetření malé pánve - prostornost pánve, přítomnost překážek
- Zadní stěna stydké spony
Pátráme po exostózách (povrchový kostní výrůstek z tkáně kosti nebo chrupavky), které jsou nebezpečné pro plod. Hodnotíme bolestivost při diastáze (rozestupu) spony, vyskytující se často na konci těhotenství.
- Arcus pubis
Hodnotíme stydký obloukovitý úhel ramen stydkých kostí. Fyziologická hodnota je cca 90°.
- Trny sedacích kostí (spinae ischiadicae). Měříme vzdálenost spinae ischiadicae a laterálně ohraničující pánevní úžinu.
- Kostrč
Při kontrole kostrči se orientujeme na poúrazově ohnutou a osifikovanou kostrč, která zužuje pánevní východ. Pokud se přehlédne tato skutečnost, musí se provést refraktura kostrče na konci vypuzovací doby (pacientkami poporodně špatně snášená bolest).
- Prohloubení křížové kosti
- Promontorium
Pokud nahmatáme průměrně dlouhými prsty promontorium, jde o zúžení přímého průměru pánevního vchodu a změříme conjugata diagonalis (Čech, 2006).
 

- Pánevní vchod
Hodnocení celkového sklonu pánevního vchodu. Patologický sklon se vyskytuje u asimilačních pánví při sakralizaci lumbálního obratle, u které je pátý bederní obratel L5 připojen ke kosti křížové (ČECH, 2006).
 
Anatomie pánve
 
 
Pánevní roviny
 
 
Povinnosti porodní asistentky
Příjem rodičky na PS
Příjem rodičky na por. sál
Důvody přijmu:
- Oteklá plodová voda.
- Pravidelné kontrakce.
- Krvácení.
- Tlak na konečník.
- Odeslána klientka obvodním gynekologem.
- Subjektivní pocity strach o dítě.
Přehled příjmu:
- Administrativní příjem a identifikace rodičky.
- Porodnická anamnéza.
- Zevní (změření pánevních rozměrů, zevní vyšetření k určení polohy a postavení
plodu, vyhmatání výšky a směru krční rýhy k časné diagnóze nepoměru
mezi hlavičkou a pánví, event. patologických poloh plodu)
a vnitřní porodnické vyšetření.
- Amnioskopie (zachovalý VB a branka na 2 cm a více).
- Vstupní CTG 20´ (potvrzení vitality plodu).
- Vyšetření FF: TK, P, TT.
- Zjištění hmotnostního přírůstku v těhotenství.
- Vyšetření moči na B, C, ketolátky.
- Temesváryho zkouška.
- Právní dokumentace (souhlasy).
- Epikríza vyšetřených nálezů se stanoveném vstupní dg.
- Způsob a rozsah přípravy k porodu určuje lékař dle vlastního nálezu.
 
Příprava rodičky k porodu
- Oholení zevního genitálu
Respektovat rozhodnutí klientky. Vysvětlit důležitost oholení genitálu - přehlednost terénu, minimalizace rizika infekce, lepší hojení poporodního poranění (episiotomie).
- Vyprázdnění tlustého střeva
Očistné klyzma - respektovat rozhodnutí klientky. Vysvětlit přínos očistného klyzma - lepší a hygieničtější podmínky pro vstup dítěte na svět, minimalizace infekce, lepší komfort pro klientku. Nevyprázdnění tlustého střeva zpomaluje postup naléhající části plodu, tlumí kontrakce, znečišťuje okolí rodidel, nebezpečí zavlečení infekce. Během hodiny, kterou příprava trvá, by se měla vyprázdnit klientka – rodička asi 3x, do pocitu úplného vyprázdnění.
CAVE při kontrakci se rodička nemůže vyprazdňovat, hrozí nebezpečí porození dítěte do WC. Důležitá je komunikace mezi klientkou a porodní asistentkou, aby rodička nahlásila odtok plodové vody, během přípravy a hlásila tlak na konečník i mimo kontrakci.
- Vyprázdnění močového měchýře
Možnost vyprázdnění močového měchýře – spontánně nebo jednorázové vycévkovaní. Plný močový měchýř brání postupu dítěte porodními cestami.
- Poslech OP
Poslech ozev UZ detektorem a kontrola porodnického nálezu po dobu přípravy
- Kontinuální dohled na rodičku v průběhu přípravy.
- Celková očista ve sprše
Po koupeli, sprše si žena oblékne čistou košili a je i s dokumentací odvedena na porodní box.
 
Péče o rodičku v I. době porodní
- Vaginální vyšetření á 1,5–2 hod. (fyziologický průběh) kontrola vstupování hlavičky.
- CTG - kontinuálně (zkalená voda - dyskomfort plodu) nebo intermitentně (fyziologický průběh) (1x za 2-3 hod) Na záznamu pak hodnotíme sílu a frekvenci kontrakcí, bazální tonus a sledujeme ozvy plodu v reakci na děložní činnost. Záznam se točí vždy po jakékoliv změně stavu - odtok VP, dirupce VB, EDA, aplikace Oxytocinu.
- Poslech OP po 15 min. při pravidelných kontrakcích a při nepravidelných kontrakcích po 30´(zápis do dokumentace s časem a podpisem porodí asistentky).
- Moniotoring FF - TK à 2-3 h, TT à 6 h.
- Vedení partogramu (porodopisu) nezbytná součást porodu vést od 1. doby porodní - od nástupu pravidelných děložních činností.
- Pohyb mimo lůžko do 1. poloviny první doby porodní a využití alternativních úlevových poloh, analgetických metod.
Při poloze vleže je optimální poloha na tom boku, kam směřuje hřbet plodu.
- Použití analgezie farmakologické dle ordinace lékaře (epidurální anestezie, lytická směs) a využití nefarmakologické metody tišeni bolesti (hydroanalgezie, aromaterapie, muzikoterapie, míč, masáže, vertikalizace rodičky).
- Kontrolování psychického stavu rodičky.
- Korigovat spolupráci s doprovodem u porodu (otec, rodina, dula).
- Po spontánním odtoku VP, kontrola porodnického nálezu, abychom vyloučili výhřez pupečníku (zápis o kvalitě vody - barva, pach, množství, čas).
- Dirupce vaku blan v průběhu I. doby porodní (pozor na výhřez pupečníku, vasa praevia).
- Zajištění intravenózní přístupu – intravenózní periferní kanylu, centrální žilní katétr. U primárně a sekundárně slabé děložní činnosti se zintenzívní aplikace minimálně 2j. Oxytocinu v G 5% 500 ml. Při prolongovaném průběhu I. porodní doby, energetická substituce parenterální výživou (G 5%).
- Zabezpečení jídla pro rodičku.
- Kontrolování příjmu tekutin, kontrolování vyprazdňování a plnění močového měchýře rodičky.
- Vytvoření příjemného prostředí a důvěrného vztahu.
- Přivolání lékaře ihned, pokud nastanou jakékoli komplikace
 
Kontinuální ošetřovatelská péče v průběhu porodu se zaměřuje na:
- sledování plodu
- sledování rodičky
- analgezii porodních bolestí
 
Dirupce vaku blan
- Amniotomie je porodnický výkon, který mechanickým způsobem indukuje porod spontánní.
- Amniotomie je artificiální ruptura plodových obalů, provedená sterilním ostrým nástrojem.
- Amniotomie se provádí za účelem stimulace kontrakcí, k posílení kontrakcí.
- Pomůcky na amniotomii:
- sterilní rukavice
- sterilní branži amerických kleští
- stetoskop, CTG
 
POSTUP dirupce:
Souhlas pacientky
Vaginální vyšetření  
- zjistíme dilataci děložního hrdla (branka u prvorodiček asi 6 cm, u vícerodiček asi 4 cm)
- naléhající část plodu minimálně pevně fixovaná ve vchodu pánevním
- stav plodu
- klene se dolní pól vaku blan
Poloha:
- rodičku polohujeme do gynekologické polohy a dáme pod ní podložní mísu
Výkon:
- mezi zavedený 2. a 3. prstem ruky vsuneme hrot branže amerických kleští až k dolnímu pólu vaku blan a za kontrakce tento dolní pól vaku blan protrhneme, zavedenými prsty
- dbáme na to, aby příliš prudce neodteklo větší množství plodové vody
 

Po dirupci hodnotíme
- Plodovou vodu – množství, barvu, zápach, charakter - kvalitu (čirá a vločky mazu - fyziologická), (zelená, zkalená, zapáchající – patologie).
- Ozvy plodu do 1 minuty po dirupci.
- TT – 2-3 h.
Do porodní křivky zapíšeme čas amniotomie, charakter vody, ozvy plodu a tělesnou teplotu rodičky. Každý zápis obsahuje razítko a podpis PA.

Komplikace dirupce
- Výhřez pupečníku – proud vody, polyhydramnion, malý plod, plod vysoko v pánvi.
- CTG – mimo hodnotu 110-160 za minutu.
- Infekce – vagina – děloha.
- Abrupce placenty – např. polyhdramnion – placenta se neudržení na nidovaném místě.
 
Druhy diruptorů
- Americká klestě jednozubé
 
- Jednorázový diruptor v podobě amerikánu
 
 
- Jednorázový prstový diruptor
 
 
Indikace dirupce
Ze strany matky
- Hypertenze.
- Diabetes mellitus.
- Onemocnění ledvin.
 
Ze strany plodu
- Zpomalený růst.
- Smrt plodu.
- Prodloužené těhotenství.
 
Kontraidikace amniotomie
Ze strany matky
- Abnormální rozměry pánve.
- Herpetická infekce genitálu.
- Placenta praevia.
- Vasa praevia
 
Ze strany plodu
- Vysoký stav - nezralost plodu, úzká pánev.
- Abnormální naléhání plodu.
 
Sledování celkového stavu ženy
Je důležité je vytvořit mezi ženou a poskytovatelem péče dobrý vztah. Během I. a II. doby porodní by měl být pravidelně hodnocen tělesný a duševní stav ženy.
 
Hodnocení tělesného stavu ženy zahrnuje:
- Měření teploty.
- Měření tepu.
- Měření krevního tlaku.
- Kontrola příjmu tekutin.
- Kontrola výdeje moči.
 
Hodnocení duševního stavu ženy zahrnuje:
- Zhodnocení bolesti.
- Zajištění soukromí pro ženu během porodu.
- Respektování jejího výběru osob, které mají být u porodu přítomny.
- Zamezení vstupu nepotřebných osob do místnosti, ve které porod probíhá.
- Zajištění potřeby podpory.
- Zajištění potřeby pomoci.
- Zajištění potřeby informovanosti.
- Eliminace stresujících předmětů (jehly, instrumenty).
- Poslech ozev.
 
Sledování tělesného stavu rodičky i dítěte a psychického stavu rodičky, by mělo pokračovat až do ukončení celého porodního procesu.