Paliativni_pece

3.6 Sociální smrt

3.6 Sociální smrt
 
 
 
Většina lidí, zdravotníky nevyjímaje, definuje smrt v klinickém nebo biologickém smyslu. V prvním případě o tom, že došlo ke smrti, vypovídají klinické znaky či symptomy, ve druhém jde o absenci buněčné aktivity. V některých případech klinické nebo biologické smrti předchází období či fáze nemoci, kdy už člověk nemá kontakt se světem živých, a toto období začínáme pojímat jako „sociální smrt“. V takovém období se k člověku přistupuje v podstatě jako k mrtvému, přestože klinicky a biologicky je stále naživu.
 
Ve všeobecnosti leze konstatovat, že existují tři skupiny pacientů, na něž lze tento koncept nejspíše vztáhnout. Jde o lidi velmi staré, o lidi v posledních stádiích nějaké vleklé smrtelné nemoci a o lidi, u nichž byla zásadním způsobem postižena osobnost (například v důsledku demence nebo kómatu). Každý takový člověk vstoupil do fáze své nemoci nebo do fáze života, která nenapravitelně poškozuje jeho schopnost normální interakce s ostatními.