Sociologie

1.8.1 Teorie konsensuální

1.8.1 Teorie konsensuální
 
 
Teorie konsensuální předpokládají, že základem sociálního řádu je úmluva, podle které se lidé vědomě zavazují, že budou dodržovat pravidla umožňující vzájemné soužití. Lidé jsou odkázáni jeden na druhého, snaží se maximalizovat výhody, které z této skutečnosti plynou, a minimalizovat vzájemné třecí plochy snižující účinnost jejich kooperace. Filozofickým předobrazem je teorie společenské smlouvy. Lidé se sdružují proto, že z toho mají výhody, a bylo by to nerozumné, kdyby se chovali jinak a nerespektovali pravidla soužití. Konsensuální teorie vykládají problém sociální změny jako postupného přizpůsobování systému na měnící se potřeby či vnější okolnosti.
Všechny teorie konsensu vycházejí z následujících předpokladů:
- základem je nepsaná smlouva o dodržování pravidel soužití
- společnost je integrovaná, soudržná, závisí na solidaritě
- členové společnosti uznávají autority, normy, hodnoty, mají závazky
- členové se podřizují konsensu dobrovolně, nátlakem
- jedinci jsou na sebe odkázaní, odstraňují konflikty, mají výhody
 
Základním směrem je strukturní funkcionalizmus. Představitel byl Talcott Parsons (1902-1979)
Strukturní funkcionalizmus:
- studuje funkce, které plní určitý sociální jev ve struktuře společnosti,
- společnost má své potřeby a má-li fungovat, musí být uspokojovány
- srovnávání zdravého lidského organismu a fungující společnosti
- kritizován za abstraktnost, neumí vysvětlit vývoj a změnu, podceňuje úlohu konfliktu
 
T. Parsons – studoval fašizmus, náboženství, zdraví a nemoc, sociologii medicíny, životní cyklus, volební systémy.
Robert King Merton odhalil nedostatky strukturního funkcionalizmu a úspěšně je napravil.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše