Sociologie
3.1.2 Masová komunikace
3.1.2 Masová komunikace
Dalším z významných činitelů socializace je i masová komunikace.
„Je to veřejné sdělování a sdílení významu mezi lidmi, v němž zdroj, množina původců - komunikátorů, zpravidla organizovaná, zastává trvale roli vzhledem k množině příjemců - publiku, organizovanému či neorganizovanému a časově nebo prostorově vzdálenému. Tato vzdálenost je přemosťována sociálně - dalšími účastníky masové komunikace, a předmětně – masovými komunikačními prostředky“. (Janoušek, Slaměník, 1988)
Původcem i příjemcem je množina mnoha jedinců. V případě původce má tato množina organizovaný charakter, v případě příjemce – charakter převážně neorganizovaný. Mezi hlavní původce masové komunikace patří TV, Tisk, Internet.
Nejstarší prostředek masové komunikace byla kniha, po které následoval tisk. Dále se hlavním původcem masové komunikace stal rozhlas, který nahradila kinematografie a televizní vysílání. Televize je v současné době nahrazována internetem. Přímé sledování televizního vysílání je nahrazováno pouštěním nahraných DVD médií.
Televizní přijímač je často využíván na hraní počítačových her a počítač na „surfování“ po internetu. Novým problémem je také chat a psaní blogů. Uživatelé chatů jsou si vědomi nízké míry věrohodnosti sdělovaných tvrzení, přesto při komunikaci přes chat tomuto faktu nepřikládají odpovídající váhu, dokud v průběhu komunikace nenarazí na zjevnou lež.
V jednom výzkumu byl sledován vliv agrese v televizi na projevující se násilí v dětské hře. Jedna skupina dětí byla vystavena sledování násilí v epizodě televizního pořadu, která obsahovala rvačky s nožem, střelbu a pěstní souboje. Druhá skupina byla vystavena nahrávce, která byla plná akce, ale násilí neobsahovala. Poté byly děti vyzvány, aby hrály hru, v níž mohly působit užitečně, nebo být vůči ostatním hráčům agresivní. Děti, které byly vystaveny sledování násilí v televizi, byly vůči ostatním hráčům spíše násilní, často je trestaly a nebyly ochotné s nimi spolupracovat. V další části si mohly děti hrát v místnosti, která obsahovala hračky násilné – pistole, nože
a hračky nenásilné – panenky. Děti, které viděly v televizi násilí, si hrály s hračkami násilnými.
Násilí v televizi může mít jiný účinek než je stimulování násilného chování. U člověka, který je vystavován násilí, může vzniknout pocit a dojem, že násilí je normální.
Násilí ve videohrách může vést u určitých jedinců k násilné tendenci.
Sociální činnost = prostředky socializace – hra, učení, práce
- hra – učení se zvládat i sociální situace role, dítě se učí i odreagovávat, má za cíl radost
- učení – získávání individuálních zkušeností
- práce - převažující sociální činnost člověka dospělého věku, kooperativa, povinnost, houževnatost, apod.), kdy člověk rozvíjí své charakterní vlastnosti (pilnost, svědomitost, apod.,
Předpokladem správné socializace je
Adaptace:
- přizpůsobení; jedinec se umí přizpůsobit podmínkám, které na něho působí;
- úplné přizpůsobení všemu
Adjustace
- částečné přizpůsobení podmínek sobě
- specifická forma adaptace
- proces přizpůsobení se společenskému prostředí aktivním zasahováním na straně jedné a přijímáním n a straně druhé
Člověk by měl prožívat i adjustaci a adaptaci – pokud ne, vývoj není harmonický
Neadekvátní způsob přizpůsobování se je:
Maladaptace (mal = nepřizpůsobení)
- nepřizpůsobení se společnosti, sociálním podmínkám
- průběh může být nedokonalý nebo úplně špatný
- může se projevit i poruchami chování, neadekvátní citové reakce; vůči sobě – pocit méněcennosti
Maladjustace
- neadekvátní přizpůsobení sociální roli
- selhávání při řešení problémů související s novou sociální rolí
Maladaptace + maladjustace má dlouhé trvání = poruchy chování
Projevení maladaptace a maladjustace:
- neadekvátní citové reakce – chybné vůči okolí nebo chybné vůči sobě
- dítě v dětském domově: nekomunikativnost, pocit méněcennosti, pomlouvání, uzavírání se do sebe, útěk (vysnění si něčeho nereálného)
- vnitřní vyváženost – tendence k jednostrannému přizpůsobování
- neadekvátní volní reakce – nerozhodnost, nedostatečná sebekontrola