Verejne_zdravotnictvi
1.3 Základní pojmy a odborná náplň oboru veřejné zdravotnictví
1.3 Základní pojmy a odborná náplň oboru veřejné zdravotnictví
Základní pojmy oboru veřejné zdravotnictví
Zdravotnictví je rezortní systém obsahující soustavu odborných zařízení, orgánů a institucí (spolu s lidmi, vybavením, poznatky a metodami), které byly vytvořeny s cílem poznávat a uspokojovat zdravotní potřeby i oprávněné požadavky lidí. Zdravotnictví je subsystémem široce pojímané péče o zdraví a představuje její odbornou, profesionálně vykonávanou a rezortně pojímanou část.
Cílem zdravotnictví je přispívat ke zlepšování zdraví lidí a zajistit dobrou funkci systému poskytujícího zdravotnické služby.
Péče o zdraví je široce pojatý souhrn zdravotnických, organizačních, ekonomických, výchovných a dalších prostředků, opatření a aktivit, jejichž smyslem je chránit, upevňovat, rozvíjet a navracet lidem zdraví. Těžiště péče o zdraví spočívá v rodinách, školách a na pracovištích.
Cílem péče o zdraví je umožnit všem, aby dosáhli pokud možno plného zdravotního potenciálu a zvýšila se celková úroveň zdraví populace, tedy
- přidat roky životu (snížit počet předčasných úmrtí - před 75. rokem života)
- přidat zdraví životu (snížit nemocnost - prodloužit tzv. zdravé roky života - HLY- Health Life Years)
- přidat léta životu (posilovat a rozvíjet zdraví)
- snížit rozdíly v úrovni zdraví mezi jednotlivými sociálními skupinami (snížit nerovnosti ve zdraví, např. v ČR mají muži se základním vzděláním střední délku života o 14 let kratší, než muži s VŠ vzděláním).
Veřejné zdraví je definováno jako zdravotní stav populace, případně jednotlivých populačních skupin.
Veřejná zdravotní politika je cílevědomá činnost státu a ostatních subjektů hospodářské a sociální politiky zaměřená na ochranu, podporu a obnovu zdraví. Zdravotní politika je vyjádřením zájmu státu a jeho občanů o zdraví pomocí politických prostředků. Cílem zdravotní politiky je zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva a náplní zdravotní politiky je ovlivňování determinant zdraví obyvatelstva. Na zdravotním stavu obyvatelstva se podílí komplex různě spolupůsobících determinant. V důsledku přírodních, společenských a ekonomických vlivů, jejichž povaha, intenzita a dynamika se neustále mění, se mění i charakter a projevy determinant zdraví. Zdravotní politika musí aktuálně reagovat na tyto změny a musí nalézt způsoby, jak intervencemi ovlivnit působení těchto determinant na zdravotní stav obyvatelstva.
Zdravotní stav je charakterizován popisem a výsledky měření úrovně zdraví jednotlivce i určité populace v čase, umožňuje srovnání s jinou populací nebo se stanoveným standardem obvykle vyjádřeným nějakým ukazatelem zdraví.
Zdravotní potenciál je nejvyšší stupeň zdraví, kterého může jedinec dosáhnout.
Kvalita života je individuální vnímání svého životního postavení.
Odborná náplň oboru veřejné zdravotnictví
Veřejné zdravotnictví je interdisciplinární obor zabývající se zdravotním stavem populačních skupin nebo celé populace. Multidisciplinární medicínský obor veřejné zdravotnictví využívá a integruje poznatky různých vědních disciplín. Jeho základ tvoří řada medicínských a společenskovědních oborů (demografie, statistika, hygiena a epidemiologie, organizace a řízení zdravotnictví, sociální lékařství, ochrana zdraví, podpora zdraví, sociologie, psychologie, ekonomie, medicínské právo a řady dalších oborů). Veřejné zdravotnictví je částí zdravotnického systému, který v zájmu státu a v mezích určité zdravotní politiky realizuje vůči populaci opatření, která mají vést ke zlepšení zdravotního stavu. Veřejné zdravotnictví je tedy medicínským oborem, který se systematicky zabývá problematikou zdraví celé populace i jejích vybraných populačních skupin a problematikou zdravotnictví.
Základním znakem, který obor veřejné zdravotnictví odlišuje od ostatních klinických medicínských oborů, je uplatňování populačních přístupů. V centru zájmu klinických medicínských oborů je pacient jako jednotlivec, rozpoznání příznaků jeho nemoci a léčba této nemoci. Oblastí zájmu veřejného zdravotnictví není pacient jako individualita, ale veřejné zdravotnictví se orientuje na vybrané populační skupiny. Podle určitých konkrétních znaků je možné zařadit pacienta do určité populační skupiny. Mezi tyto charakteristické znaky, podle kterých lze pacienta zařadit do určité populační skupiny, patří věk, pohlaví, vzdělání, sociální postavení, příslušnost k minoritám, rizikové faktory životního nebo pracovního prostředí, způsob života, tedy hlavně stravování, úroveň pohybové aktivity, abúzus drog, závislost na alkoholu, kouření apod.
Na rozdíl od různých medicínských oborů, které se zabývají zdravím jednotlivce, a objektem jejich zájmu je konkrétní pacient, řeší veřejné zdravotnictví problémy, které se týkají zdraví celé společnosti, zdraví vybraných populačních skupin nebo zdraví komunit.
Dominantním cílem a smyslem péče o zdraví je zdraví lidí (zdravotní stav populace), které je rovněž základním kritériem kvality systému péče o zdraví.
Řízení péče o zdraví je vysoce odborná aktivita spočívající jak na vědeckých, stále se doplňujících poznatcích, tak na praktických, soustavně hodnocených odborných zkušenostech.
Pro oblast veřejného zdravotnictví jsou typické intervence: skupinové, populační, epidemiologické, preventivní či organizační a jsou pro ně charakteristické zásahy do životního prostředí, sociálního prostředí, způsobu života apod.