Zdravotnicke_pravo_ve_vztahu_k_osetrovatelstvi

5.2 Práva a povinnosti zdravotnických pracovníků

5.2 Práva a povinnosti zdravotnických pracovníků
 
 
Vedle práv pacienta zákon stanovuje i práva zdravotnických pracovníků. Především má zdravotnický pracovník právo získat od pacienta informace o tom, zda pacient je nosičem infekčních nemocí a o dalších závažných skutečnostech týkajících se pacientova zdravotního stavu.
 
Poskytovatel zdravotních služeb je povinen vytvořit podmínky pro uplatnění práv zdravotnických pracovníků při poskytování zdravotních služeb.
 
Zdravotnický pracovník může odmítnout poskytnutí zdravotních služeb v případě, že by došlo k přímému ohrožení jeho života nebo k vážnému ohrožení jeho zdraví.
Zdravotnický pracovník může odmítnout poskytnutí zdravotních služeb pacientovi i z etického důvodu nebo z důvodu rozporu se svým svědomím nebo náboženským vyznáním. Uplatnění této tzv. „výhrady svědomí“ však nemůže být k tíži pacienta. Proto musí v takovém případě poskytovatel zajistit pacientovi jiného zdravotnického pracovníka či poskytovatele.
Zdravotnický pracovník však nesmí odmítnout z uvedených důvodů poskytnutí zdravotní péče pacientovi v případě, že by došlo k ohrožení života pacienta nebo k vážnému ohrožení jeho zdraví.
 
Pokud jde o povinnosti zdravotnického pracovníka, pak je jeho povinností především:
a) poskytovat zdravotní služby, ke kterým získal odbornou způsobilost, v rozsahu této způsobilosti a s ohledem na zdravotní stav pacienta, a to na potřebné odborné úrovni
b) poskytovat odbornou první pomoc každému, kdo by byl v ohrožení života nebo ve stavu vážného ohrožení zdraví
c) zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb. Tím však nejsou dotčeny povinnosti zdravotnických pracovníků či jiných osob oznamovat určité skutečnosti podle jiných právních předpisů (např. pro potřeby trestního řízení apod.).
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše