Patologie

1.4 Historická poznámka

1.4 Historická poznámka

 
Historie patologie začíná studiem anatomie lidského těla, pitváni byli nejčastěji popravení zločinci.
Zásadními milníky jsou Vesaliova rozsáhlá anatomie (psaná v latinském jazyce) – De humani corporis fabrica libri septem. První veřejná pitva Jana Jesenia v r. 1600 v Praze.
- Vesalius - 1543
- Jesenius - 1600
- Morgagni - 18.stol.


 
V 19. století psali  historii patologie významní vědci – lékaři: 
- R.L.K. Virchow
- I.P.Pavlov
- K. Rokitansky 
- V.Treitz
- V.D.Lambl  
                      
 
Německý anatom a patolog Rudolf Ludwig Karl Virchow (1821-1902) studoval lékařství na berlínské univerzitě (1840-1843).
Pracoval jako chirurg v nemocnici Charite (Berlin). Přednášel v Berlíně anatomii a patologii.
V roce 1847 založil časopis Archiv für Pathologische Anatomie, Physiologie & klinische Medizin.
V letech 1855-1856 publikoval  „Sebrané eseje o vědeckém lékařství“ následované 1859 „Pojednáním o vrozené syphilis“.
 
 
 
 
 
 
Patologii jako povinný předmět zavedl v Praze VINCENC ALEXANDER BOCHDALEK, který rovněž založil muzeum patologických preparátů.
- 1837 – první pitva (protokol  zachován v ústavním archivu)
- patologie – povinný předmět
- založil MUSEUM

 
 
Václav Treitz vybudoval v Praze moderní ústav patologie (dokončen 1858), do historie patologie se zapsal prioritním popisem retroperitoneální hernie a zánětu tlustého střeva při urémii.
Po rozdělení univerzity na část českou a německou (1883) byla v Praze rozvíjena patologie v obou jazycích, Treitzem vybudovaný ústav patřil do r.1945 německé fakultě, česká měla Hlavův ústav na Abertově.
 
 
 
 
 

 
Ve 20. století patří mezi nejvýznamnější patology profesoři:
- Blahoslav  Bednář
- Heřman Šikl
- Antonín  Fingerland
- Jaroslav Hlava


Z učebnice patologie v redakci prof. Bednáře studovaly generace mediků.