Patologie
4.10 Autoimunní onemocnění
4.10 Autoimunní onemocnění
Autoimmunita
ztráta tolerance vlastních struktur (tkání).
Mechanismy bránící reakci proti vlastním tkáním
- klonální delece (thymus)
- klonální anergie (thymus)
- periferní klonální suprese T-supressorových buňek
- klonální delece (thymus)
- klonální anergie (thymus)
- periferní klonální suprese T-supressorových buňek
Zánět – autoimunita
Trvalá aktivita
- organogeneze
- regenerace
- metalaxie
- organogeneze
- regenerace
- metalaxie
Autoimunní projevy mohou být fyziologické.
Systémové autoimunní choroby
Onemocnění
- SLE
- RA
- Sjögrenova nemoc
- SLE
- RA
- Sjögrenova nemoc
Protilátky
- ANA, ENA
- kolag. II, Fc –Ig (revm. faktor)
- ANA, ENA
- ANA, ENA
- kolag. II, Fc –Ig (revm. faktor)
- ANA, ENA
SLE – systémový lupus erytematodes
RA – revmatoidní artritis
ANA – antinukleární protilátky
ENA extrahovatelné nukleární protilátky
Orgánové autoimunní choroby – endokrinní
RA – revmatoidní artritis
ANA – antinukleární protilátky
ENA extrahovatelné nukleární protilátky
Orgánové autoimunní choroby – endokrinní
Lokalizované autoimunní nemoci postihují všechny orgánové systémy. Mohou se kombinovat.
TGB tyreogloubulin
I-res – inzulin rezistentní
TSH rec. – protilátka proti receptoru tyreostimulačního hormonu
GB- Gravesova Basedowova nemoc – tyreotoxikóza
DM – diabetes mellitus – úplavice cukrová
TGB tyreogloubulin
I-res – inzulin rezistentní
TSH rec. – protilátka proti receptoru tyreostimulačního hormonu
GB- Gravesova Basedowova nemoc – tyreotoxikóza
DM – diabetes mellitus – úplavice cukrová
Orgánové autoimunní choroby – GIT
CAH - chronická autoimunní hepatitida
Orgánové autoimunní choroby – CNS