Ústrojí sluchové a rovnovážné

Je štěrbinovitý prostor tvaru přesýpacích hodin uvnitř os temporale. V nejužším místě je široký 2 mm, u stropu je širší než u dna. Ohraničený je ze zevní strany bubínkem, mediálně sousedí s vnitřním uchem, strop tvoří tenká kostěná lamela, která jej odděluje od dutiny lební. Pod dnem středouší probíhá vena jugularis interna, vepředu sousedí s kanálem pro a. carotis interna, směrem dozadu prostor komunikuje s dutinami v processus mastoideus. Do nich se často rozšíří zánet středouší a přetrvává zde i po léčbě. Pokud je perzistence původců zánětu v celulae mastoideae příčinou opakovaných onemocnění, je třeba processus mastoideus otevřít a dutinky vyčistit antiseptickým roztokem.

Středoušní dutina je propojena s nosohltanem Eustachovou trubicí, tuba auditiva. Má kostěnou a chrupavčitou část. Kostěná část se nachází v canalis musculotubarius, což je průchod vedoucí ze středouší přibližně k hrotu pyramidy. Kromě tuba aditiva se zde nachází m. tensor tympani, sval, který napíná bubínek. Pomocí Eustachovy trubice je vyrovnáván tlak ve středoušní dutině s tlakem v nosohltanu. Krátkodobá nedostatečná funkce se projevý stavem zalehlých uší. Pokud je její funkce omezená dlouhodobě,  /např. zánětem nebo alergickou reakcí/ vyvine se ve středouší podtlak a začne se sem  postupně nasávat tekutina ze sliznice, kterou je vystlaná. Postupně se dutinka zaleje, sluchové kůstky nemohou plnit funkci přenosu zvukové vlny a vzniká porucha sluchu převodního typu, což znamená ztrátu asi 35 dB, tedy schopnosti slyšet běžnou řeč.

Ve středoušní dutině se nacházejí tři středoušní kůstky: kladívko, kovadlinka a třmínek, malleus, incus, stapes. Tvoří systém nerovnoramenných pák, které přenáší energii zvukových vln z bubínku na vnitřní ucho.

Kladívko má rukojeť, manubrium mallei, která srůstá s bubínkem a hlavičku, caput mallei, kde je styčná plocha pro kovadlinku. Z ní vystupuje dlouhý výběžek, crus longum incudis, který se spojuje s třmínkem, stapes. Ten naléhá na oválné okénko, fenestra vestibuli, což rozkmitá tekutinu ve vnitřním uchu, perilymfu. Jsme-li vystaveni silnému zvukovému insultu, je třeba před ních chránit sluchový orgán, zvlášť vláskové buňky, kterým hrozí nevratné poškození. K tomu máme dva mechanismy zajištěné dvěma svaly. Napínač bubínku, m. tensor tympani, se nachází v canalis musculotubarius, konkrétně v části zvané semicanalis musculi tensoris tympani. Při ohrožení silným zvukem napíná a zpevňuje bubínek spojením s manubrium mallei.

M. stapedius, nejmenší sval v těle, omezuje dopady třmínku na oválné okénku. Je inervován z n. stapedius, což je větvička n. facialis /VII. hlavový nerv./. Při paréze n. facialis jsme přecitlivělí na silný zvuk, máme různé parestezie, tedy slyšíme neexixtující zvuky. Sluch je velmi náchylný k poškození, proto prosím buďte opatrní, chraňte si jej, dejte pozor na večírcích, nekřičte si při hudbě navzájem do ucha a zvlášť neusínejte na hrajících reprobednách!!!

 

 

Vnitřní ucho, auris interna

Vnitřní ucho se skládá z blanitého labyrintu, který je uložen v kostěném labyrintu v pyramidě, tedy ve skalní kosti kosti klínové. Kostěný labyrint obsahuje tekutinu, která odpovídá mozkomíšnímu moku, tzv. perilymfu, blanitý labyrint tekutinu, která je blízká intracelulární, endolymfu. Obě slouží přenosu energie pohybu středoušních kůstek na vláskové buňky Cortiho ústrojí, které jsou sluchovým receptorem.

 

Kostěný labyrint se skládá z hlemýždě, cochlea, vestibula a tří navzájem na sebe kolmých polokruhovitých kanálků, canalis semicircularis anterior, posterior et lateralis.

 

Vestibulum je propojeno se středoušní dutinou dvěma otvory, fenestra vestibuli a fenestra cochleae. Do fenestra vestibuli zapadá třmínek, tím rozkmitá perilymfu kolem blanitého labyrintu. Tlaková vlna proběhne celým prostorem kostěného labyrintu a vyrovná se vyklenutím membrana tympani secundaria, což je blanka napjatá ve fenestra cochleae.

Z vestibula vystupuje  ventrálně hlemýžď, kochlea, tedy akustická část ústrojí, a dorzálně tři polokruhovité kanálky, část statická.

Uvnitř kostěného labyrintu je labyrint membranózní. Kostěný hlemýžď  obsahuje ductus cochlearis. Svojí přítomností dělí prostor hlemýždě na scala vestibuli a scala tympani, které oba obsahují perilymfu. Obsah ductus cochlearis tvoří scala media. V ní se nachází na tzv. bazilární membráně Cortiho orgán, který obsahuje vlastní smyslové buňky. Podráždění jejich vlásků, stereocílií, vyvolá zvukové podněty.