Klinická propedeutika
3 Celkové vyšetření – poruchy vědomí, hodnocení celkových nálezů
3.7 Testovací otázky
Vyšetření tedy začínáme posouzením stavu vědomí. Poruchy se vyskytují u neurologických postižení, hlavně u cévních mozkových příhod.
Posouzení vědomí. Můžeme hrubě rozdělit na kvalitativní a kvantitativní poruchy.
Kvantitativní poruchy
Somnolence - je patologická spavost s možností procitnutí; slovní odpovědi na otázky jsou správné, reakce zpomalené.
Sopor - je závažnější porucha, bez reakce na slovní podnět; procitnutí je vázáno na bolestivé podněty; po odeznění podnětu pacient upadá do výchozího stavu.
Kóma (bezvědomí) je nejzávažnější porucha vědomí, chybí reakce na bolestivé podněty; postupně se ztrácí výbavnost reflexů, včetně zornicového a korneálního.
Zvláštní poruchou trochu mimo uvedenou stupnici je rychlá ztráta vědomí – synkopa.
Synkopa (mdloba) je krátkodobá ztráta vědomí způsobená poruchou prokrvení centrálního nervového systému.
Kvalitativní poruchy
Jsou charakterizovány dezorientací místem, časem a osobou.
Amence - porucha vnímání, při níž jsou přítomny halucinace, projevuje se motorický neklid.
Delirium - závažnější stav s převažujícími halucinacemi vizuálními (malá zvířata), poruchami paměti, agitovaností nebo spavostí.
Obnubilace - (mrákotný stav) se projevuje neuvědomělou činností postiženého jedince (pacient si nepamatuje kdy, kde a co dělal).
Poruchy vědomí vznikají nejčastěji z příčin:
1. oběhových (primárně při ischemii, hemoragii či embolii do CNS, nebo sekundárně na podkladě srdečního selhání nebo arytmií)
2. zánětlivých (meningitida, meningoencefalitida, absces mozku)
3. metabolických (hyperglykémie, hypoglykémie, jaterní nebo renální selhání, poruchy hydratace, zejména dehydratace)
4. intoxikace (abúzus alkoholu, drogy, léky)
5. psychiatrických onemocnění a v souvislosti s úrazy, nádory a epilepsií
Součástí vyšetření je také posouzení chování a jednání vyšetřované osoby, její nálady a náhledu na onemocnění.
Emoční labilita
Emoční labilita je projevem neuróz, psychóz, mozkové arteriosklerózy, metabolické encefalopatie, akutní a chronické intoxikace alkoholem.
Úzkost bývá součástí neurózy nebo je druhotnou reakcí na nejistotu související s nemocí.
Deprese se projevuje jako neopodstatněný smutek (endogenní) nebo jako reakce na okolnosti (situační).
Mánie se vyznačuje nepřiměřeně veselou náladou neodpovídající situaci.