Osetrovatelska_pece_v_neurologii
4.2 Úrazy míchy
4.2 Úrazy míchy
Otřes míchy (commotio medullae spinalis) vzniká obvykle nárazem zezadu. Ztráta hybnosti vypadá jako míšní komprese, příznaky rychle ustupují, hybnost se obnovuje. Léčbou volby je klid na lůžku.
Traumatický výhřez ploténky je vzácný, protože míchy končí u těla obratle L1 a hrudní ploténky jsou součástí odolného hrudního koše.
Zlomenina či luxace obratle má dobrou prognózu, není-li postižena mícha. Řešení je buď operační s vyztužením páteře kovy nebo znehybnění příslušného úseku sádrovým korzetem. Postižení míchy vede k transverzální lézi míšní.
Traumatická transverzální léze míšní je buď úplná nebo částečná.
Úplné přerušení míchy nad a v jejím krčním rozšíření (v intumescenci) vede ke kvadruplegii (ochrnutí všech 4 končetin), pod tímto rozšířením k paraplegii (ochrnutí dolních končetin).
Prvním stádiem je spinální šok, který trvá několik týdnů až měsíců, plegie je chabá s úplnou poruchou čití, retencí moči a stolice a velkým sklonem k tvorbě dekubitů. Objevují se míšní automatismy a chabá plegie se postupně mění ve spastickou s kontrakturami a automatickou funkcí měchýře. Sexuální funkce u mužů jsou vyhaslé, stav je trvalý.
Neúplná transverzální léze je nadějnější. Setkáme se tu se syndromy Brown-Sequardovým, syringomyelickým a syndromem zadních provazců. Péče o tyto pacienty sice přísluší rehabilitačním sestrám, velké nároky však klade též na sestry u lůžka. Jejich úkolem je především aktivně bránit vzniku dekubitů, které vznikají snadno a rychle. Kůži potírá lihovými případně jinými antidekubitálními roztoky. Podkládá místa kontaktu a tlaku věnečky (paty), hýždě gumovým kolem. Nutné je pacienta neustále přetáčet. Důležitá je péče o vyprazdňování (stolici a močení). Permanentní cévku je třeba proplachovat a pravidelně měnit. Třeba je nacvičit automatické vyprazdňování měchýře. Plegické končetiny nutno polohovat, aby nedošlo ke kontrakturám. Psychologická podpora je nutná, postižení jsou často mladí lidé s tendencí k rezignaci, proto nespolupracují. Je třeba s nemocnými nacvičit funkce, které budou v budoucnu potřebovat.