Biofyzika

7.7.2 Refrakční vady oka

Optický systém oka je schopen vytvořit na sítnici ostrý obraz pozorovaného předmětu. Tuto podmínku je možno rozdělit na dvě podmínky, a sice že obrazem bodu musí být opět bod, a že obraz musí vzniknout na sítnici. Není-li splněna první podmínka, mluvíme o astigmatickém oku. Tato vada bývá zpravidla způsobena tím, že rohovka nemá přesně kulový tvar.
Při plnění druhé podmínky se setkáváme s pojmem vzdáleného bodu (punctum remotum). Vzdálený bod je vzdálenost od oka, ve které oko vidí ostře bez akomodace. Blízký bod (punctum proximum) je vzdálenost při které oko ostře vidí při maximální akomodaci. U normálního oka je vzdálený bod v nekonečnu (prakticky považujeme u oka za nekonečno vzdálenost větší než 5 m). V takovém případě mluvíme o oku emetropickém. Je-li vzdálený bod v konečné vzdálenosti, jde  o tzv. sférickou ametropii. U této vady není optická mohutnost oka v souladu s polohou sítnice.
 
Sférická ametropie
Podle umístění vzdáleného bodu rozeznáváme dva typy sférických ametropií: krátkozrakost (myopie) a dalekozrakost (hypermetropie).
U krátkozrakosti je vzdálený bod v konečné vzdálenosti před okem. Je tedy reálný. Krátkozraké oko může vidět ostře jen předměty umístěné v konečné vzdálenosti menší, než je vzdálenost vzdáleného bodu. U předmětů vzdálenějších vzniká obraz před sítnicí.
Při dalekozrakosti je vzdálený bod v konečné vzdálenosti za okem a je tedy virtuální. Následkem toho vzniká obraz předmětů umístěných v nekonečnu za sítnicí.
U obou vad platí, že čím blíže je vzdálený bod oku, tím větší je vada. Většina sférických vad oka je vrozená a tyto vady se během života zpravidla nevyvíjejí. Vážnější jsou vady skutečně patologické, způsobené poruchou vývoje oka, které je příliš dlouhé nebo krátké. Tyto vady se zpravidla během života dále vyvíjejí a zhoršují.
 
Astigmatismus (ametropie asférická)
Astigmatické je takové oko, ve kterém se bod nezobrazuje jako bod. Je to způsobeno asymetrií optické mohutnosti oka. Příčina bývá nejčastěji v rohovce, zatímco astigmatismus oční čočky je vzácnější a vždy menší. Rozeznáváme dva druhy astigmatismu; nepravidelný astigmatismus, způsobený nepravidelným zakřivením rohovky v důsledku úrazu, spáleniny apod. a pravidelný astigmatismus.
 
Akomodace oka
Emetropické i ametropické oko může plynule měnit svou optickou mohutnost změnou optické mohutnosti oční čočky. Mírou akomodační schopnosti oka je tzv. blízký bod (punctum proximum). Je to nejmenší vzdálenost na optické ose oka, ve které se předmět zobrazí ostře na sítnici při maximální akomodaci.
Akomodační schopnost oka je podmíněna změnami zakřivení přední stěny oční čočky. To je možné dokázat pomocí tzv. Purkyňových obrázků. Světlý předmět se odráží v oku tak, že získáme jeho tři různé obrázky, vzniklé odrazem na přední stěně rohovky, na přední stěně čočky a na zadní stěně čočky.
Akomodační schopnost oka se snižuje s rostoucím věkem. Toto zmenšení akomodační schopnosti nezávisí na tom, je-li oko emetropické nebo ametropické a projevuje se prodloužením vzdálenosti blízkého bodu. Poloha vzdáleného bodu naproti tomu na věku nezávisí. Prodlouží-li se vzdálenost blízkého bodu nad konvenční zrakovou vzdálenost (0,25 m), projeví se to jako refrakční vada charakterizovaná hlavně únavou oka při čtení. Tento stav se nazývá presbyopie. Oko nevidí ostře předměty v konvenční zrakové vzdálenosti 0,25 m.
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše