Ekonomika a pojišťovnictví

6.9 Shrnutí vývoje systému zdravotního pojištění v České republice

Po revolučních změnách v Československu v roce 1989 došlo k přechodu z centrálního plánovitého řízení národního hospodářství na tržní systém. Tato změna se promítala především do oblasti výrobní sféry a sféry distribuce a služeb, ve kterých proběhl rychlý a zásadní privatizační proces.
 
Proces privatizace a vůbec přechod na tržní podmínky byl ovšem v oblasti zdravotnictví opožděný a méně radikální. Co však prošlo zásadní a dramatickou proměnou, to je systém financování zdravotnictví. Původní Semaškův model, který byl socialistickou variantou národní zdravotní služby, byl nahrazen Bismarckovým modelem zdravotního pojištění. Tato změna byla výsledem politického rozhodnutí. Do jaké míry bylo toto rozhodnutí ideální, to ukáže a ukazuje čas jak praví Seneca. Finanční problémy pojistného systému, které jsou chronické, ke kladnému hodnocení tohoto rozhodnutí příliš nevedou. Nabízí se otázka, zda reformování systému financování zdravotní péče cestou systému národní zdravotní služby by nebylo výhodnější, a to vzhledem k jeho větší kompatibilitě s předchozím systémem a i k větší toleranci při poklesu zdrojů v příjmové části systému. Kromě toho převaha tzv. státních pojištěnců, za které platí pojistné stát, také hovoří spíše ve prospěch systému národní zdravotní služby.
 
Znovuzavedení systému zdravotního pojištění bylo v České republice realizováno v letech 1992-1993. Jeho legislativní základ tvořily čtyři zákony, a to:
- zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, který nahradil původní zákon č. 550/1991 Sb.
- zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
- zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně
- zákon č. 280/1992 Sb., o zaměstnaneckých zdravotních pojišťovnách.
Všechny uvedené zákony byly v průběhu času několikrát novelizovány.
 
Systém zdravotního pojištění se neustále vyvíjí, a to nejen v České republice. To je dáno především parametry ekonomického vývoje daného státu, ale je to ovlivněno i politickými pohyby a i vlivy různých zájmových skupin. Obvyklé střídání pravicových a levicových vlád je provázeno akcentací liberalistického a intervencionistického pojetí hospodářské politiky státu.
 
Pravicové vlády prosazují liberální přístupy k hospodářské politice státu, což v oblasti zdravotnictví obvykle znamená:
- snahu o rozšíření konkurence, a to jak mezi poskytovateli zdravotní péče, tak mezi zdravotními pojišťovnami
- snahu o širokou privatizaci ve zdravotnictví
- vyšší míru spoluúčasti pacientů (pojištěnců) na úhradách nákladů zdravotní péče
- menší míru solidarity ve zdravotním pojištění.
 
Naopak levicové vlády prosazují intervencionistické přístupy k hospodářské politice, což ve zdravotnictví znamená:
- rovnost přístupu všeho obyvatelstva ke stejně kvalitní zdravotní péči;
- minimalizace spoluúčasti pacientů (pojištěnců) na úhradách nákladů zdravotní péče
- ponechání významného státního sektoru ve zdravotnictví
- omezení počtu zdravotních pojišťoven a vysokou míru přerozdělování mezi nimi
- vysokou míru solidarity ve zdravotním pojištění.
 
I když dochází k častému střídání levicových a pravicových vlád, nově nastoupivší vláda obvykle neneguje zcela kroky předchozí vlády ve zdravotní politice. To proto, že jejich úplné negování by bylo obvykle spojeno buď s negativními dopady do oblasti sociálního smíru, nebo do oblasti veřejných rozpočtů.
 
Politické změny mají pro oblast zdravotního pojištění dopad především do:
- rozsahu zdravotní péče, která je kryta zdravotním pojištěním
- výše spoluúčasti pacientů (pojištěnců) na nákladech zdravotní péče
- možnosti výběru zdravotní pojišťovny pojištěncem
- míry solidarity ve zdravotním pojištění.