Fyziologie

10.2.2 Horečka

10.2.2 Horečka
 
  
Horečka je zvýšení teploty tělesného jádra nad změnu danou denním rytmem; toto zvýšení je způsobeno patologickými podněty.
 
Příčiny horečky a její fáze
- zánět
- infekce
- poškození tkání, nekróza
 
Mechanismem je ovlivnění a nastavení termoregulačního centra na vyšší hodnotu. V této fázi je periferie s normální teplotou zdánlivě chladná, proto vzniká často třes (třesavka, zimnice), kůže je spíše bledá a chladná, což jsou mechanismy, které mají teplotu periferie zvýšit (na horečku). Poté dochází k vzestupu teploty, postižený se může potit, má vazodilataci, je červený atp. V poslední fázi vzniká stav opačný, pocení se ještě prohloubí, aby se teplo z těla odstranilo.
K změnám termoregulačního centra vedou zánětové změny, cytokiny, bakteriální produkty. Smyslem horečky je urychlit některé děje, včetně imunitních, a tudíž zlepšit boj s infekcí, hojením atp. Nadměrná a dlouhodobá horečka má však i negativní důsledky.
 
Důsledky horečky
Některé důsledky horečky vyplývají ze zvýšené teploty.
- aktivuje se pocení, ztrácí se tekutiny,
- dochází k rozšíření cév, proto klesá tlak krve, zejm. diastolický, zrychluje se srdeční činnost,
- je zvýšen metabolismus, je větší spotřeba živin,
- dýchání je prohloubeno a zrychleno,
- činnost trávicího ústrojí je utlumena,
- bývají bolesti hlavy, únava,
- vysoké horečky ovlivňují mozek, mohou narušit vědomí, u dětí někdy vznikají křeče (tzv. febrilní).
 
Typy horečky
Typy horečky se rozlišují nejč. podle toho, jakých výkyvů v čase je dosaženo.
- trvalá horečka má výkyvy do 1 °C
- remitující horečka má výkyvy přes 1 °C, aniž dochází k normalizaci teploty
- intermitentní horečka má období, kdy se teplota zcela normalizuje
Dříve tyto typy bývaly poměrně typické pro některé choroby, s léčbou se tyto typy již do značné míry setřely.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše