Komunitní péče
1.1 Komunita
1.1 Komunita
Definice komunity
Termín komunita vznikl spojením latinského cum – spolu a munere – darovat.
Světová zdravotnická organizace (WHO) roku 1974 definovala komunitu takto:
„Komunita je sociální skupina determinovaná geografickými rozměry nebo stejnými hodnotami a zájmy. Její členové se znají a jsou ve vzájemné interakci. Funkcí je vytvořit vlastní sociální strukturu, předvídat a tvořit normy, hodnoty a sociální instituce“. (HANZLÍKOVÁ, 2007, s. 35)
Jiná definice uvádí, že komunita je skupina jedinců, kteří mají společné zkušenosti, filozofii, víru, morálku, předsudky a zájmy. Jedná se o geografickou nebo teritoriální organizaci lidí podle místa, kde žijí a pracují. Jedinci mohou být členy několika komunit současně. (MARKOVÁ, MIKULKOVÁ, 2009)
Komunitu lze chápat jako „souhrn osob, které žijí v určitém vymezeném prostoru, kde vykonávají každodenní aktivity, a obvykle tvoří autonomní jednotku. Je to typ organizace, kde jsou odstraněny vztahy nadřízenosti a podřízenosti, čímž se dosahuje lepší komunikace a spolupráce“. (JAROŠOVÁ, 2007, s. 23)
I když jsou definice komunit různých autorů rozmanité, mají společné prvky:
- lidé – ti, co se setkali v komunitě, žijí v ní nebo bydlí,
- místo – geografické nebo časové určení,
- funkce – cíle a aktivity komunity. (HANZLÍKOVÁ, 2007)
Základní typologie komunity podle Bluma:
- komunita tváří v tvář
- komunita podle zájmů
- komunita se schopností identifikovat potřeby
- komunita podle okolí
- komunita s ekologickými problémy
- komunita se speciálními zájmy
- komunita se schopností změn
- komunita s akceschopností
- komunita podle soudního rozhodnutí. (JAROŠOVÁ, 2007, s. 24)
Typy komunity podle disciplíny:
- komunita občanská – společenství osob vykonávající každodenní aktivity ve společném prostoru,
- komunita výcviková – společenství osob zaměřující se na sebepoznání, nácvik, nácvik dovedností a postojů,
- komunita terapeutická – specifická forma organizace léčebné instituce umožňující pacientům spolurozhodovat a podílet se na léčbě
- komunita spirituální – společenství osob sdílející podobné ideje a snažící se o spirituální rozvoj.
Charakteristika vyváženě žijící komunity:
- komunita je různorodou jednotou,
- základem jsou společně sdílené hodnoty,
- vyznačuje se vzájemnou péčí, důvěrou a týmovou prací,
- má rozvinutou efektivní vnitřní komunikaci,
- vytváří si vlastní identitu,
- usnadňuje lidem účast na veřejných věcech,
- vychovává a je předává hodnoty dalším generacím,
- je otevřená do budoucnosti. (SIKOROVÁ, 2012)