Hyperfunkce je zvýšená funkce.

Hypofunkce je snížená funkce.

 

Stav, kdy je funkce endokrinní žlázy změněna (ať už jako hyperfunkce nebo hypofunkce) v důsledku poruchy, poškození či onemocnění přímo dané žlázy, se označuje jako primární (někdy též periferní v případě žláz řízených hypothalamo-hypofyzárním systémem). Je-li výsledná funkce žlázy změněna nikoliv při jejím onemocnění, ale v důsledku poruchy její regulace (např. nadřazenou žlázou), označuje se tato porucha jako sekundární (někdy též centrální v případě žláz řízených hypothalamo-hypofyzárním systémem).

Pokud žláza i její regulace je v pořádku, ale tkáně jsou na hormon necitlivé, označuje se porucha jako receptorová.

 

Změny hormonů u primární a sekundární poruchy funkce ukazuje následující tabulka. Tučně je vyznačena prvotní porucha.

 
V některých případech vznikají příznaky hyperfunkce v důsledku zvýšené tvorby hormonu mimo danou žlázu. To se označuje jako ektopická produkce hormonů a tímto ektopickým místem je často nádor i zcela mimo endokrinní systém (např. nádory plic mohou produkovat některé hormony).