Multikulturní ošetřovatelství

3.2.1 Pacient cizinec

3.2.1 Pacient cizinec
 
 
Současným charakteristickým jevem naší společnosti je migrace. Ta přináší imigranty a uprchlíky, kteří přicházejí do zcela cizí země. Jelikož se Evropa stává jednotným prostorem střetnutí s pacienty jiné národnosti, etniky a kultury, pak platí, že migrace je a bude v ošetřovatelské praxi jevem stále častějším. Jazyková bariéra, která vzniká jejím následkem, může vést k nedorozumění a nejasnosti v komunikaci s cizincem – pacientem (Uričková, Boroňová, 2008).
 
Jedinci přicházející z jiné země mají nejen jiný jazyk, ale také mnohdy pochází z jiných klimatických podmínek, jsou zvyklí na jinou stravu, mají jiné rituály, ale také vztah ke zdraví. Kulturní hodnoty formují myšlení cizinců, jejich rozhodování a jednání. S kulturou národa bezprostředně souvisí i komunikace. Etické aspekty, jež jsou vázány na danou kulturu, propojují znalost jazyka s rituály a pravidly. Nedůvěra a odmítavý postoj, ovlivnění předsudky a negativními zkušenostmi, se kterými většina z nás k cizincům přistupuje, znamená v očích cizince nerespektování uvedených pravidel, což je větším problémem než samotná neznalost jazyka (Kutnohorská, 2006). Současně je však stále více zřejmé, že překonáním první bariéry (stud z cizí národnosti, neznalost jazyka, nevědomost oslovování, pochopení obecných potřeb) zjišťujeme, že ošetřovatelské požadavky etnických menšin jsou velmi podobné potřebám českých pacientů. Počet cizinců v České republice však narůstá a tím se zvyšuje důležitost uvědomění si odlišností nebo potřeby širšího vzdělání v této oblasti (Chrásková, Šimůnková, 2009).
 
Obr. č. 27: Cizinec v české nemocnici