Obecna_a_vyvojova_psychologie
3.5.4 Velká pětka
3.5.4 Velká pětka
Teorie rysů se snaží ve své části taxonomické o redukci tisíců specifických atributů, které činí lidského jedince jedinečnou a neopakovatelnou individualitou, na několik málo oblastí osobnostních charakteristik.
Jako Big Five je označována pět faktorů osobnosti, z nichž každý je značně široký a zahrnuje množství specifičtějších osobnostních charakteristik. Toto označení (Big Five) jako první použil L. Goldberg v roce 1981. Autoři se různí v tom, jak pojmenovat obdržené faktory a v jakých vztazích jsou různé faktory nižšího řádu. My se zde zaměříme pouze vymezení těchto pěti rysů osobnosti.
Hlavní autoři
Jde o pokračování práce, již začal G. Allport a široce rozvinul zejména R.B. Cattell. Mezi klíčové autory spojené s tímto přístupem patří W.T. Norman, L. Goldberg, R. McCrae a P. Costa.
Doporučená četba
Hřebíčková, M. Pětifaktorový model v psychologii osobnosti. Praha: Grada, 2011.
Stručný popis pěti hlavních rysů
Různí autoři se dnes shodují v tom, že při použití různých technik získávání dat vede faktorová analýza velmi často k identifikaci pěti faktorů. Přes řadu rozdílů lze postihnout společné jádro těchto faktorů-rysů zhruba takto:
Extraverze
Extraverze (E) se vztahuje k množství a intenzitě preferovaných sociálních interakcí, k úrovni aktivity, k potřebě stimulace a k potenci pro prožívání radosti. Mezi hlavní charakteristiky extravertovaných lidí tak patří vřelost, družnost, asertivita, aktivita, vyhledávání vzrušení a časté prožívání kladných emocí. Extravertovaný jedinec je hovorný, společenský, bezprostřední, nenucený, energický, vřelý, kurážný, dominantní, rozhodný, optimistický. Opakem extravertovanosti je pak introverze.
Otevřenost vůči prožívání (intelekt, kultura)
Další rys je často označován jako otevřenost vůči prožívání nebo – často – ve zkratce jako otevřenost (O). Někteří autoři ho ale označují a chápou zčásti odlišně (kultura, intelekt). Zahrnuje aktivní vyhledávání a oceňování zkušeností pro ně samotné. Jedinci s vysokým skóre v tomto faktoru jsou zvídaví, s imaginací, ochotní přijímat nové myšlenky a nekonvenční postoje. Jsou nejen bystří a zvídaví, ale mají rovněž bohatou fantazii a estetické sklony, které zpravidla rozvíjejí. Na opačném pólu jsou jedinci „uzavření“, kteří inklinují ke konvenčním názorům a postojům, ke konservativismu v otázkách vkusu, k dogmatičnosti a rigiditě v přesvědčeních.
Přívětivost
Přívětivost (A) je obdobně jako extroverze interpersonální dimenzí. Týká se však kvalitativního hlediska – od empatického altruismu po nepřátelský antagonismus. Lidé s vysokým skóre bývají důvěřiví, upřímní, přívětiví, nesobečtí, vstřícní, altruističtí. V interpersonálních konfliktech mají tendenci ustupovat, potlačovat vlastní agresivitu, odpouštět a zapomínat na příkoří. Lidé na opačném pólu jsou naopak agresivní, preferují soutěž před kooperací, mají sklon k cynismu, podezřívavosti, popudlivosti, někdy až k nelítostnosti.
Svědomitost
Svědomitost (C) se týká míry organizace, vytrvalosti, kontroly a motivace při sledování cílů. Vysoké skóre je spojeno se spolehlivostí, důsledností, systematičností, přesností, s tvrdou prací, sebekontrolou, disciplínou, ambiciózností a vytrvalostí. Nízké skóre s nedbalostí, leností, nespolehlivostí, bezcílností a požitkářstvím.
Neuroticismus (emocionální stabilita)
Pátý faktor – neuroticismus (N) – se týká především emocionální oblasti (emoční nestability). Kromě záporné emocionality se vztahuje rovněž k nerealistickým ideálům, přemrštěně vysokým tužbám, maladaptivním formám vyrovnávání se stresem atd.
Další členění
Na přikladu neuroticismu si můžeme ukázat, jak je rys-faktor dále dělen na základě spolu korelujících projevů na rysy nižší úrovně. Každý z těchto rysů na nižší úrovni měří samostatná škála.
N1: úzkostnost |
Úzkostní jedinci se obávají různých potenciálních nebezpečí, jsou bázliví, nervózní, se sklony k dělání si zbytečných starostí. Škála nezjišťuje specifické obavy nebo fobie (např. z výšek nebo z pavouků), nicméně jedinci s vysokým skóre pravděpodobně trpí těmito obavami i volně plynoucí (neadresnou) úzkostí. |
N2: zlostná hostilita |
Zlostná hostilita představuje tendenci k prožívání vzteku a stavů, jako jsou frustrace a zatrpklost. Škála měří tendenci jedince k prožívání vzteku. To, zda dojde k manifestaci vzteku v chování, závisí však rovněž na Přívětivosti. Nepřívětiví lidé dosahují v této škále dost často vysoké skóre. Jedinci s nízkým skóre vycházejí dobře s druhými a nepropadají snadno vzteku. |
N3: deprese |
Tato škála měří tendenci prožívat depresivní emoce. Jedinci s vysokým skóre jsou náchylní k pocitům viny, smutku, beznaděje a osamělosti. Nechají se snadno odradit a jsou často odmítáni. Lidé s nízkým skóre prožívají zřídka tyto emoce, nicméně nejsou nutně veselí a s lehkým srdcem, tj. nejsou nutně charakterizováni atributy, které jsou součástí Extraverze. |
N4: uvědomování si sebe (self-consciousness) |
Jádro této dimenze neuroticismu tvoří pocity zahanbení a rozpaků. Jedinci s vysokým skórem se ve společnosti druhých necítí dobře, jsou velmi citliví vůči zesměšňování, mají sklony k pocitům méněcennosti. Lidé s nízkým skóre nejsou nutně vyrovnaní ani nemají nutně dobré sociální dovednosti; pouze je různé sociální situace tolik nevyvádí z míry. |
N5: impulsivnost |
Impulsivnost se týká neschopnosti ovládat své touhy a žádosti. Pokušení (jídlo, cigarety, drogy) je tak silné, že mu jedinec nedokáže odolat; i když později může svého chování litovat. Jedinec s nízkým skóre těmto pokušením odolá. Tento rys by neměl být zaměňován se spontánností, riskováním nebo rychlým rozhodováním (Extraverzí). |
N6: zranitelnost (vulnerability) |
Jde o nízkou odolnost vůči stresu. Jedinci s vysokým skóre se cítí neschopni zvládnout stres; stávají se závislými, vzdávají se naděje a panikaří. Lidé s nízkým skóre jsou schopni se v těchto situacích zmobilizovat a opanovat. |
Tabulka 18 Ukázka rysů nižší úrovně – neuroticismus.
Podle: Hřebíčková, M. (2011). Pětifaktorový model v psychologii osobnosti. Praha: Grada.