Fyziologie

16.1.3 Svalová mechanika

16.1.3 Svalová mechanika
 
  
Izotonická kontrakce je provázena zkrácením svalu, probíhá při konstantní zátěži a vykonává mechanickou práci.
 
Izometrická kontrakce je napínání svalu, sval vyvíjí sílu, aniž dochází k jeho zkrácení. Probíhá např. při zdvihání těžkého břemene a ve svalu se zvyšuje napětí; při této kontrakci se sval dříve unaví.
 
Auxotonická kontrakce je charakterizována nárůstem síly a současným zkracováním.
 
Tetanus, tetanie vzniká při neustávajícím dráždění svalu, takže jednotlivé stahy na sebe nasedají bez uvolnění. Nejprve se může projevit jen jako jednotlivé neustálé záškuby (vlnitý, neúplný), později úplný trvalý stah svalu (úplný, hladký tetanus).
Příčin vzniku je více, jedním z nich je tetanus jako nemoc (způsobená toxinem z bakterií Clostridium tetani). Ten ovlivňuje děje v míše a způsobí vymizení inhibičních stimulů ke svalu. Jinou příčinou jsou poruchy nervové regulace na nervosvalové ploténce vč. nízké koncentrace vápníku v krvi.
 
Síla svalové kontrakce
Síla svalové kontrakce závisí rovněž na výchozí délce svalu. Čím je sval v klidu více protažen, tím větší sílu bude mít následná kontrakce; platí to však jen do určité délky, při jejím dalším zvyšování se síla kontrakce opět postupně snižuje. Situace je analogická Frank-Starlingovu mechanismu (zákonu), který se uplatňuje v srdci – které je zvláštním typem svalu (viz kap. 5).
Vysvětlení tohoto jevu spočívá v molekulární podstatě kontrakce spočívající v kontaktu aktinových a myosinových vláken. Je-li sval a svalové vlákno příliš krátké, aktinová vlákna se překrývají navzájem a je menší možnost kontaktu s vlákny myosinovými, což je podstata kontrakce. Při optimálním protažení je kontakt mezi aktinem a myosinem rovněž optimální; naopak při velkém natažení svalu se od sebe aktin a myosin nadměrně vzdalují, až je jejich kontakt takřka minimální, čili i kontrakce slabá.