Ochrana_verejneho_zdravi
15.1 Monitoring vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí
15.1 Monitoring vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí
Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí představuje ucelený systém sběru údajů o stavu složek životního prostředí, které představují přímé cesty expozice člověka škodlivinám a hodnocení jejich vlivu na zdravotní stav české populace.
Cílem je vytvořit kvalitní informace pro rozhodování státní správy a samosprávy v oblasti politiky podpory a ochrany veřejného zdraví a také v rámci řízení a kontroly zdravotních rizik. Získané údaje slouží k odhadu, jak vysoká je expozice škodlivých látek ze všech přímých expozičních cest, a jak závažné dopady na zdraví populace jsou či mohou být způsobeny. Systém tedy poskytuje základní informace pro řízení a kontrolu zdravotních rizik.
Systém monitorování je realizován od roku 1994. Rok 2012 představuje devatenáctý rok pravidelných aktivit, a to již umožňuje hodnocení trendů ve vývoji sledovaných ukazatelů kvality životního prostředí i zdravotního stavu obyvatel.
Monitoring v České republice zajišťuje Státní zdravotní ústav.
Systém monitorování je realizován v sedmi subsystémech:
- subsystém I
zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší
- subsystém II
zdravotní důsledky a rizika znečištění pitné a rekreační vody
- subsystém III
zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku
- subsystém IV
zdravotní důsledky zátěže lidského organismu cizorodými látkami z potravinových řetězců, dietární expozice
- subsystém V
zdravotní důsledky expozice lidského organismu toxickým látkám ze zevního prostředí, biologický monitoring
- subsystém VI
zdravotní stav obyvatel a vybrané ukazatele zdravotní statistiky
- subsystém VII
zdravotní rizika pracovních podmínek a jejich důsledky
Systém monitorování v počátečních letech probíhal v souboru vybraných sídel, kterými byla krajská a bývalá okresní města. V posledních letech byly aktivity v některých subsystémech rozšiřovány na další sídla.
Systém monitorování je realizován na základě Usnesení vlády České republiky č. 369/1991 Sb., obsažen je v „zákoně č. 258/2000 Sb.“, v platném znění a je jednou z priorit Akčního plánu zdraví a životního prostředí České republiky, který byl schválen Usnesením vlády č. 810/1998 Sb.
Výsledky monitoringu slouží jako srovnávací údaje o úrovni znečištění „běžného pozadí“, průměrného přívodu kontaminantů z ovzduší, pitné vody či potravin při řešení lokálních problémů, při posuzování zdravotních dopadů plánovaných aktivit nebo při vytváření zdravotních plánů měst. K tomu přispívají také referenční hodnoty obsahu chemických látek v tělních tekutinách české populace anebo údaje o prevalenci či incidenci s prostředím souvisejících onemocnění v běžné populaci, jako jsou alergie nebo onemocnění dýchacích cest.
Úkolem systému monitorování je také vytvářet časové řady indikátorů, které dokumentují úspěšnost či nedostatky v plnění programů ochrany veřejného zdraví. Monitoring také poskytuje informace o naplňování Strategického rámce udržitelného rozvoje České republiky, přijatého vládním usnesením v roce 2010, jehož jedním z cílů je snižovat zdravotní rizika související s negativními faktory životního prostředí a s bezpečností potravin. Výsledky získávané v monitorovaných lokalitách za jednotlivá období jsou základním kamenem při vytváření časových řad. Postupné hodnocení takto vznikajících řad umožňuje posuzovat trendy a závislosti trvalého či sezónního charakteru, ze kterých mohou vyplývat případná doporučení a návrhy na opatření.
Po vstupu ČR do Evropské unie se Systém monitorování zapojil do celoevropských informačních sítí a databází, a jeho činnosti se staly součástí plnění mezinárodních úmluv nebo požadavků Evropské komise. Některé projekty slouží jako vzorové pro ostatní země, například projekt dietárního přívodu cizorodých látek a nutrientů, který je v současné době pod vedením ČR implementován v některých západoevropských zemích.
I další projekty monitoringu se aktivně zapojují do snah o účelnou harmonizaci monitorovacích činností v Evropě. Výsledky představují svou komplexností informační zdroj také pro ostatní země o úrovni zdravotního stavu naší populace a o rizicích ze znečištění životního prostředí v České republice.
STUDIE EHES - Evropský průzkum zdravotního stavu populace
Východiska studie EHES
- Srdečně-cévní onemocnění způsobují téměř polovinu úmrtí v ČR a jsou jednou z hlavních příčin předčasných úmrtí.
- Na vzniku těchto onemocnění se podílí pět klíčových rizikových faktorů: vysoký krevní tlak, nadváha a obezita, kouření tabáku, vysoká hladina celkového cholesterolu v krvi a vysoká hladina cukru v krvi.
- Hlavním rizikovým faktorům lze do značné míry předcházet a léčit je.
- Na prevenci kardiovaskulárních onemocnění je v členských zemích EU určena jen malá částka ročních výdajů na zdravotnictví (3 %).
Studie EHES
Evropský průzkum zdravotního stavu (EHES) je mezinárodním projektem, kterého se účastní řada evropských zemí včetně České republiky. Cílem projektu je sběr srovnatelných a kvalitních dat o zdravotním stavu a zdravotních rizicích evropské dospělé populace. V Česku v letech 2010-2011 proběhla pilotní etapa studie a v roce 2014 je plánována realizace 1. etapy celorepublikového šetření.
Studie EHES je výběrové šetření zdravotního stavu populace s lékařským vyšetřením, které je národní modifikací celoevropské studie EHES – European Health Examination Survey. Snahou EHES je odhalit skrytá zdravotní rizika v populaci. Cílem studie EHES je získat srovnatelné údaje o zdravotním stavu osob v evropských zemích. Studie zahrnuje lékařské vyšetření: měření výšky, hmotnosti, obvodu pasu, krevního tlaku; stanovení celkového a HDL-cholesterolu a glykovaného hemoglobinu v žilní krvi.
Studie HELEN - Health, Life Style and Environment
Zdravotní stav obyvatelstva je v rámci Systému monitorování sledován dotazníkovým šetřením nazvaným HELEN. Hlavním cílem šetření je doplnit dostupné údaje demografické a zdravotní statistiky o další ukazatele zdravotního stavu a odhadnout prevalenci vybraných neinfekčních onemocnění a rizikových faktorů těchto onemocnění u městské populace ČR. V rámci šetření jsou zjišťovány také vybrané socioekonomické a psychosociální charakteristiky a ukazatele životního stylu. Dále jsou hodnoceny názory respondentů na kvalitu životního prostředí v místě bydliště a jsou sledovány jejich postoje k problematice životního stylu a zdraví. Studie probíhá opakovaně v intervalu 3-5 let, od roku 1998 byly dosud realizovány tři etapy.
První etapa studie HELEN se uskutečnila v letech 1998-2002 v 27 městech ČR zařazených do Systému monitorování a údaje byly získány od cca 14 000 osob. Lékařského vyšetření se zúčastnilo přibližně 3 500 osob.
Druhá etapa studie HELEN proběhla v letech 2004 a 2005 celkem v 25 městech. Jednalo se o opakování studie stejnou metodikou ve většině měst. V II. etapě dotazník vyplnilo cca 10 000 osob a lékařského vyšetření se zúčastnilo cca 2 000 osob.
Třetí etapa studie HELEN v letech 2009 a 2010 proběhla v 19 městech ČR a zúčastnilo se cca 5 000 respondentů.
V každém městě bylo vždy systematickým náhodným výběrem vybráno k dotazníkovému šetření 800 osob (400 mužů a 400 žen) ve věku 45-54 let a polovina vybraných osob byla pozvána k lékařskému vyšetření, které zahrnovalo změření krevního tlaku, tělesné výšky a hmotnosti, obvodu pasu a boků a stanovení hladiny celkového cholesterolu v krvi.
HAPIEE - Health, Alcohol and Psychosocial factors in Eastern Europe
Studie HAPIEE je mezinárodní prospektivní kohortová studie, která sleduje dopad životního stylu a psychosociálních faktorů na zdravotní stav populací ve vybraných státech střední a východní Evropy. Studie HAPIEE sleduje městskou populaci středního a vyššího věku a probíhá od roku 2002 v sedmi městech Česka, v Polsku v Rusku a v Litvě.
1. etapa studie HAPIEE - Zdraví a životní styl
Proběhla v letech 2002 až 2005, ve zvolených městech ČR bylo náhodným stratifikovaným výběrem do projektu získáno cca 9000 osob, které se zúčastnily dotazníkového šetření týkajícího se životního stylu a zároveň se podrobily lékařskému vyšetření, včetně odběru krve.
2. vlna studie HAPIEE - Kvalita života stárnoucí populace
Další fáze studie proběhla v letech 2006-2008 a respondenti, kteří se zúčastnili počáteční fáze studie, byli znovu osloveni a požádání o aktualizaci informací o zdravotním stavu a o poskytnutí dalších informací týkající se zejména zdravého a aktivního stárnutí a ekonomické situace.
Průběžné sledování
Účastnící studie jsou dále zhruba každé dva roky sledováni poštovní formou. Korespondenční formou jsou aktualizovány informace o zdravotním stavu, dále je zjišťován výskyt srdečně cévních onemocnění a cévních mozkových příhod, včetně průběhu nemoci, hospitalizace či podstoupení léčebných zákroků. Poštovní dotazník byl respondentům zaslán v letech 2005-2006, 2007-2008, 2009-2010 a v roce 2012.