Osetrovatelska_pece_o_dite

7.8 Rodina a hra

7.8 Rodina a hra
 
 
Sestry mají často roli koordinátorek – půjčují dětem a rodičům hračky, pomůcky, společně s rodiči vymýšlejí vhodné herní aktivity přizpůsobené zdravotnímu stavu dítěte, podle možností se podílejí na hře. S rodiči je v tomto směru někdy obtížnější spolupráce. Nemají zájem, nechtějí se zapojit do tvořivé hry. Raději dětem pustí televizi nebo pohádku z DVD. Je dobré zjistit, co samotné rodiče baví a co by byli ochotni s dítětem dělat. Osvědčená metoda je začít s dítětem nějakou hru či aktivitu a po chvíli požádat rodiče, aby s dítětem aktivitu dokončili. Někdy může nespolupráce rodiny souviset se strachem, rodiče se bojí, aby dítě nepřetížili, a proto podporují jeho pasivitu. Tady je na místě rodiče uklidnit a vysvětlit jim důležitost hry pro uzdravení dítěte.
Hra je přirozenou součástí dětství. Pro všechny děti je důležitým faktorem jejich vývoje a rozvoje. Přináší jim radost, uspokojení a přináší zkušenosti. Pomáhá jim vyjádřit a odžít si svoje strachy, obavy, trápení související s pobytem v nemocnici. Hru je možné využít jako prostředek k tomu, aby děti pochopily dění kolem, vyrovnaly se svou nemocí a smířily se s nutností nemocniční péče. Společné hry jsou vhodnou příležitostí, jak se seznámit s ošetřující sestrou, lékařem. Děti prostřednictvím hry více komunikují a jsou uvolněnější. Nemocné děti si většinou spontánně nehrají, pečující profesionálové jim proto musí aktivně nabízet příležitosti ke hrám co nejčastěji.