Osetrovatelska_pece_o_nemocne_onkologie
4.3 Ovlivnitelné faktory
4.3 Ovlivnitelné faktory
Sem řadíme všechny zevní vlivy, které se podílejí na vzniku nádorového onemocnění a i zevní vlivy, které mají naopak ochranný (protektivní) účinek.
Naprostou většinu informací o této problematice získáváme z populačních epidemiologických studií.
Mezi nejzávažnější negativní zevní faktory patří:
Kouření tabáku
Kouření způsobuje až 80 % všech úmrtí na rakovinu plic. Významně vyšší je u kuřáků i výskyt jiných nádorů. Konkrétně nádory močového měchýře, ledvin, slinivky břišní. Předpokládanou příčinou jsou aromatické uhlovodíky v tabákovém kouři. Nejvíce jsou při kouření zatíženy dýchací cesty. Aromatické uhlovodíky se ovšem vstřebávají v plicních sklípcích a cirkulují krevním oběhem kuřáka. Stejně jsou ohroženi i pasivní kuřáci!
Strava a výživa
Z potravy se do lidského těla dostává značné množství látek, mnoho z nich se podílí na vzniku nádorového bujení.
Alkohol
Alkohol patří jednoznačně mezi rizikové faktory vzniku malignit, ačkoli sám o sobě není silným karcinogenem. Konzumace alkoholu prokazatelně zvyšuje riziko vzniku nádorů jater a slinivky břišní. Především však alkohol relativně snadno rozpouští některé jiné, silnější kancerogeny. Ty poté lépe pronikají k buňkám organismu.
Tuky
Předpokládá se, že nadměrný příjem živočišných tuků, které obsahují nasycené mastné kyseliny, se podílí na vzniku nádorů tlustého střeva a slinivky břišní (tyto údaje byly získány z populačních studií u Afroameričanů, kde incidence těchto nádorů je podstatně vyšší než u původního afrického obyvatelstva, které se živí převážně rostlinnou potravou).
Maso
Obdobně se předpokládá, že nadměrná konzumace především takzvaných červených mas se podílí na zvýšeném výskytu nádorů tlustého střeva. Tento předpoklad vychází ze studií, které srovnávají výšky některých typů nádorů u populace žijící kolem Středozemního moře, kde standardní strava obsahuje zeleninu, olivový olej a především ryby (středomořská dieta), se zeměmi jako je Spolková republika Německo nebo Česká republika. Rozhodující je zde zřejmě podíl tuku v jednotlivých typech masa.
Způsob výroby a skladování potravy
Moderní potravinářské technologie a stoupající životní úroveň během minulých dvou století, a především posledních 50 let, zcela změnily způsob výroby a přípravy potravin. Z člověka samozásobitele, či spotřebitele, jehož potravní řetězec se pohyboval v určitém geografickém okruhu (ten byl obvykle dán rychlostí transportu potravin koňským povozem), jsme se stali spotřebiteli prakticky neomezeného sortimentu potravin. Při jejich výrobě se ovšem používají preparáty a technologie, se kterými se naši pradědové a jejich předchůdci nikdy nesetkali.
Již v zemědělské prvovýrobě se do potravin dostává množství látek typu herbicidů, pesticidů i některých umělých hnojiv, která se mohou chovat jako karcinogeny. Řada potravinářských technologií pracuje s potenciálními kancerogeny.
Patří sem řada barviv, konzervačních činidel a dusitan amonný, používaný při přípravě uzenin. Tyto preparáty jsou sice obvykle testovány na pokusných zvířatech, krátkodobé testy ovšem nemusí být zcela směrodatné. Při nevhodném skladování některých potravin (obiloviny, sušené potraviny) může dojít k jejich napadení plísněmi. Konkrétně jde o plísně typu Aspergilus flavus a Aspergilus parasiticus. Ty produkují vysoce kancerogenní aflatoxin.
Aflatoxiny nejsou produkovány ušlechtilými plísněmi používanými v potravinářství například při výrobě sýrů.
Definitivní způsob přípravy potravin
Způsob přípravy stravy a i její konzumace zřejmě souvisí s incidencí nádorů žaludku u některých populačních skupin. Za rizikové faktory jsou považovány nadměrný příjem potravy konzervované solením a uzených mas krátce po jejich přípravě. Příkladem je vysoký výskyt nádorů žaludku v Japonsku.
Protektivní vliv některých složek stravy.
Ochranný vliv některých konkrétních potravin, či potravinových doplňků nebyl dosud prokázán žádnou randomizovanou studií. Vzhledem k nutné délce trvání takových studií (řádově desítky let), nezbývá než se spolehnout na populační studie. (Příkladem je již výše uvedena „středomořská dieta“). Obecně se uvádí protektivní vliv diet s vysokým podílem vlákniny, přirozených vitamínů, nenasycených mastných kyselin.
Fyzikální vlivy
UV záření
Ultrafialové záření je jednoznačně rizikovým faktorem pro vznik melanoblastomů a bazaliomů, což jsou nejčastější zhoubné nádory kůže. Vysoce mutagenní a karcinogenní jsou vlnové délky 290-320 nm. Stoupající incidence těchto nádorů zřejmě souvisí s životním stylem, který propaguje opalování. Bez rizika není ani opalování v soláriích. Změna životního stylu a používání ochranných krémů a emulzí může toto riziko výrazně snížit.
Pronikavá radiace (ionizující záření)
Celkem je ionizující záření zodpovědné asi za 5 % všech úmrtí na nádory. Podíl ionizujícího záření, kterému jsme vystaveni při diagnostických RTG vyšetřeních na vzniku nádorů, je ovšem minimální. Významný je pouze vyšší výskyt nádorů u dětí, jejichž matky byly během těhotenství vyšetřovány RTG metodami.
V mediích je přeceňován podíl onemocnění, které vznikly jako důsledek katastrof v jaderných elektrárnách (Černobyl, Fukušima). Podstatně větší význam měly radioaktivní izotopy, které se dostávaly do ovzduší a vod při zkouškách jaderných zbraní v 50 letech a prvé polovině 60. let minulého století. Tomuto riziku byly vystaveny generace otců a dědů těch, kteří dnes čtou tento materiál. Předpokládaný interval mezi expozicí a zvýšeným výskytem nádorů (především hematoonkologických onemocnění) je 10 let.
Většina onemocnění připadá na vrub expozici přírodnímu záření, jemuž nemůžeme uniknout. Nejvýznamnější je v tomto směru radon. Ten je zodpovědný za vznik nádorů plic a dýchacích cest u horníků v uranových dolech. Kromě toho můžeme být vystaveni působení radonu, který se uvolňuje z geologického podloží staveb a hromadí se v obytných prostorách. V Anglii je mu např. přisuzováno 6 % všech případů rakoviny plic. Působí ovšem současně s kouřením, takže část uvedeného rizika může být též spjata s kouřením a zanechání kouření může toto riziko podstatně snížit. Jsou také známé technické způsoby stavebních úprav, které koncentrace radonu v domech podstatně sníží. Dočasným opatřením může být intenzivní větrání.
Následující mapka určitým způsobem objasňuje vliv expozice radonem - všimněme si relativně vysokou incidenci nádorů plic v exhalacemi nezatíženém Západočeském a Jihočeském kraji!
Elektromagnetické záření
Případný karcinogenní vliv různých druhů elektromagnetického záření a polí o nižších frekvencích (rozhlas, televize, mobilní telefony, elektrická vedení) není jasný. Doklady nejsou přesvědčivé a riziko, je-li jaké, je nesporně velmi malé.
Životní styl
Obezita Zvýšená tělesná váha je podle epidemiologických studií jednoznačně rizikovým faktorem, který se podílí na vzniku nádorových onemocnění. Pokud průměrné riziko vzniku nádorových onemocnění u normálního BMI (body mas index) označíme jako 1,0, stoupá například se vzestupem BMI z 23 na 30 riziko vzniku kolorektální rakoviny z 1,0 na 1,5. Epidemiologické studie prokázaly, že nadváha je rizikovým faktorem, který se podílí na vzniku nádorů tlustého střeva a konečníku, endometria, karcinomu prsu (po menopauze), karcinomu ledvin a karcinomu jícnu.
Pohybová aktivita. Řada epidemiologických studií prokázala, že přiměřená pohybová aktivita, vede ke snížení rizika nádorového onemocnění. Hypoteticky tento fakt zřejmě souvisí se stimulací imunitního systému při fyzické aktivitě. Za přiměřenou fyzickou aktivitu, která má potenciál snížit riziko onemocnění, se považuje 60 minut cvičení denně.
Podíl jednotlivých ovlivnitelných faktorů na vzniku onemocnění.
Na úmrtnosti na nádorová onemocnění se podílejí v rozvinutých zemích nejvíce tyto zevní faktory:
Tabák – 30 %
Strava – 35 %
Alkohol – 5 %
Infekce – 5 %
Nízká pohybová aktivita – 5 %
Profesionální expozice – 3 % (práce v některých odvětvích chemického průmyslu, těžba uranových rud, těžba a zpracování azbestu)
Ionizující záření – 5 %
Sexuální chování – 3 %
UV a ionizující záření – 3 %
Znečištění životního prostředí – 4 %