Osetrovatelska_pece_o_nemocne_onkologie

2.9 Transplantace kostní dřeně

2.9 Transplantace kostní dřeně
 
 
 
Je léčebným postupem, kterým můžeme dosáhnout vyléčení u řady hematoonkologických onemocnění.
Význam možné transplantace kostní dřeně byl znám již od druhé poloviny 19. století. Tehdy přišli lékaři s myšlenkou léčit touto metodou některé krevní nemoci. Výzkum transplantace kostní dřeně, a především první transplantace, jsou spojeny s jadernými pokusy v atmosféře, ve vodě a pod vodou v polovině 20. století, a s prvním použitím jaderné pumy jako válečné zbraně. Nemoc z ozáření je mimo jiné spojena se závažnou poruchou funkce kostní dřeně. Transplantace kostní dřeně je jednou z možností, jak zachránit život ozářených.
 
První transplantace jako léčebná metoda u hematoonkologických onemocnění byly provedeny koncem 70. let minulého století ve Spojených Státech v Seattlu.
Úspěšnost transplantace je spojena s rozvojem molekulární diagnostiky a především s objevem tkáňových antigenů vázaných na povrch leukocytů. Jedná se o takzvaný HLA systém. Optimální dárce se shoduje v HLA typizaci s příjemcem. Optimálním dárcem je tedy HLA identický jedinec, v tomto případě by se jednalo o jednovaječné dvojče. HLA identický znamená totiž, že dárce i příjemce krevních buněk mají shodné znaky leukocytálních antigenů první a druhé třídy, které jsou označovány jako HLA A, B a C a HLA DR a DQ.
Pravděpodobnost, že stejné znaky budou mít sourozenci, nikoli jednovaječná dvojčata, je kolem 25 %. Pravděpodobnost nalezení HLA vhodného dárce mezi dalšími příbuznými nebo náhodně v populaci je podstatně menší.
Proto existují registry dárců kostní dřeně, které zvyšují pravděpodobnost nalézt vhodného dárce teoreticky je i možné nalézt identického dárce.
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše