Osetrovatelska_pece_v_dermatovenerologii

6.1 Onemocnění kůže ze zevních příčin

6.1 Onemocnění kůže ze zevních příčin
 
 
  
Zevní faktory kožních nemocí dělíme na mechanické, fyzikální, chemické a biologické. Výsledkem jejich působení je zánět – dermatitis. U akutní dermatitidy rozeznáváme tři stupně intenzity:
1. stupeň dermatitis acuta erythematosa – projevuje se živě červeným erytémem a většinou i edémem a infiltrátem různého stupně.
2. stupeň dermatitis acuta vesiculosa – k projevům prvního stupně přistupují puchýře z počátku s čirým nebo opaleskujícím obsahem, který se kalí a může druhotně zhnisat. Někdy obsahuje příměs krve. Po exkoriaci puchýřů vzniknou mokvající eroze, hojí se epitelizací bez jizev.
3. stupeň dermatitis acuta escharotica, necrotica – destrukce kůže, nebo vystupňováním zánětu i souvislým různě hlubokým nekrózám. Eschary se později odlučují demarkačním zánětem a zanechávají vředy, které se hojí jizvou.
 
Chronické dermatitidy - projevy zánětu nejsou tak výrazné. Erytém je mírný, spíše tmavých, hnědavých a fialových odstínu (pasivní hyperémie), zánět se projevuje infiltrací, deskvamací, zhruběním kožní kresby, hyperplazií, hyperkeratózou, hyperpigmentací apod. Dermatitidy vyvolané různými faktory – fyzikálními, chemickými, biologickými, mají různé názvy – intertrigo vyvolané třením a zapařením kůže, solární dermatitida ultrafislovými paprsky, popálenina teplem, omrzlina chladem, poleptání agresivními chemikáliemi, erysipel streptokoky. Mnohé klinické jednotky podmíněné zánětem však mají od popsané základní dermatitidy odlišný charakteristický vzhled. O všech kožních nemocech a projevech pojednáme v následujících kapitolách.