Osetrovatelska_pece_v_gynekologii

7.2 Diagnostika

7.2 Diagnostika
 
 
K diagnostice inkontinence je k dispozici několik speciálních dotazníků a testů. Stejně tak se může využít i několik typů vyšetření – fyzikální, urodynamické a zobrazovací metody. Nejčastěji jsou využívána urodynamická a ultrasonografická vyšetření, rentgenologická vyšetření a vyšetření magnetická rezonance se využívají zřídka. Kromě standardních diagnostických metod je důraz kladen na anamnézu (rodinnou - RA, osobní - OA, sociální - SA, gynekologickou - GA), na zhodnocení aktuálních příznaků a projevů.
Při fyzikálním vyšetření moči se hodnotí barva, množství, zápach a čirost, dále je stanoveno postmikční reziduum moči, odběr venózní krve na zánětlivé markery (krevní obraz - leukocyty, C-reaktivní protein), kreatinin, urea, glykemie, mineralogram a další dle ordinace lékaře.
Dále pacientka podstoupí gynekologické vyšetření, kde se vyšetřuje stav pánevního dna a pevnost pánevních svalů. Vyšetření se zaměřuje na viditelné anomálie dolních močových cest a hodnotí se sestup rodidel.
Pak následuje urodynamické vyšetření, kde se zaznamenává tlak v močovém měchýři, v močové trubici. Především se zjišťuje kapacita močového měchýře, stahy jeho svaloviny, objem, uzavírající tlak v močové trubici, rychlost proudu moči a vymočený objem moči.
Zobrazovací metody – ultrasonografické vyšetření (USG) je nezbytným doplňkem diagnostiky.