Osetrovatelska_pece_v_gynekologii
13.3.2 Onemocnění srdce a cév
13.3.2 Onemocnění srdce a cév
Onemocnění srdce
Vrozené vady (např. defekt síňového septa), získaná srdeční onemocnění (mitrální či aortální stenóza), postrevmatické srdeční vady (např. mitrální stenóza), kardiomyopatie, poruchy srdečního rytmu, ischemická choroba srdeční, arteriální hypertenze.
Díky vysoké úrovni kardiologie je možný zdárný průběh těhotenství i při současném onemocnění srdce. Těhotenství významně zvyšuje hemodynamickou zátěž matky. Pacientky se podle americké asociace srdečních onemocnění dají rozdělit do 4 skupin dle závažnosti onemocnění, přičemž do prvních dvou skupin patří pacientky, které by případné těhotenství mohlo ohrozit na životě. Ke snížení mateřské a novorozenecké morbidity a mortality se provádí dispenzarizace žen s kardiovaskulárními chorobami. Prenatální péče probíhá ve specializované ambulanci za spolupráce porodníka s kardiologem, anesteziologem a neonatologem. Spočívá v jasném stanovení diagnózy (zjištění rozsahu hemodynamických změn srdce) a prognózy stavu ženy, těhotenství a ve volbě strategie vedení porodu. Porod se doporučuje vést až na výjimky přirozenou cestou s omezením námahy ve II. době porodní (kleště, VEX). Téměř vždy se preventivně ordinují antibiotika.
Arteriální poruchy
Skupina vzácných onemocnění, může se vyskytovat aneurysma aorty či mozkových tepen. Výdutě cév jsou nebezpečné tím, že vzestup krevního tlaku může vést k ruptuře jejich stěny a k život ohrožujícímu krvácení.
Žilní poruchy
Varixy - v těhotenství mohou postihnout dolní končetiny, pánevní žíly, vulvu či hemoroidní plexy.
Etiologie - méněcennost cévní stěny, hormonální změny, zpomalení odtoku žilní krve z dolních končetin a pánve vlivem rostoucí dělohy.
Symptomatologie - celá škála potíží od pocitu tíhy v dolních končetinách po klidovou bolestivost bránící ve vykonávání denních aktivit, potíže se v průběhu těhotenství stupňují, klientka je ohrožena vznikem tromboflebitidy, levá končetina bývá postižena častěji než pravá.
Diagnostika - pohled, klinické příznaky, UZ vyšetření.
Terapie - bandáže DK, častý odpočinek s elevací dolních končetin, cvičení zlepšující prokrvení, venofarmaka a analgetika, chirurgická léčba se odkládá až na období po šestinedělí.
Povrchová tromboflebitida
Etiologie - zpomalení krevního proudu, změny srážlivosti krve
Rizikové faktory: operační porod, ženy s varixy a dlouhodobě nepohyblivé
Symptomatologie - postižena je nejčastěji oblast lýtka, pod kolenem a na stehně, bolest, zarudnutí, palpační rezistence, edém, není riziko plicní embolie
Diagnostika - klinická vyšetření – změření obvodu končetin a porovnání rozdílů, jednostranný otok, bolestivá palpace, duplexní sonografie dolních končetin- vyloučení hluboké žilní trombózy.
Terapie - miniheparinizace, bandáž DK, lokálně antiflogistika, antitrombotika (např. Heparoid), ATB.
Hluboká žilní trombóza
Onemocnění nastupuje náhle, nejčastěji v raném šestinedělí, postihuje hluboký žilní systém nejčastěji levé dolní končetiny (bérce, stehna a pánev).
Etiologie - změny v hemokoagulačním systému v těhotenství
Komplikace - plicní embolie
Symptomatologie - bolestivost, citlivost a změna barvy končetiny, zduření a zvětšení objemu postižené končetiny většinou minimálně o 2 cm, subfebrilie, tachykardie.
Diagnostika - ultrazvukové vyšetření (duplexní sonografie dolních končetin), klinické vyšetření – manévry, např. Homansovo znamení, popliteální znamení.
Terapie - přísný klid na lůžku s elevací postižené končetiny, bandáže, antikoagulancia, analgetika a antiflogistika, ATB, chirurgická léčba pouze výjimečně -zavedení kaválních filtrů – k zábraně plicní embolie.
Prevence - profylaktické podávání nízkomolekulárních heparinů (dle platných doporučených postupů).