Osetrovatelska_pece_v_gynekologii
13.3.4 Onemocnění trávicí soustavy GIT v těhotenství
13.3.4 Onemocnění trávicí soustavy GIT v těhotenství
Onemocnění GIT související s těhotenstvím - pyróza, nauzea, zvracení, hyperemesis gravidarum, obstipace, cholestatická hepatóza, akutní těhotenská steatóza jater.
Onemocnění GIT přímo nesouvisející s těhotenstvím - gastroenteritida, žaludeční vřed, hemoroidy, ulcerózní kolitida, morbus Crohn, pankreatitida, appendicitida, ileus, virové hepatitidy, onemocnění žlučových cest.
Pyróza
Pálení žáhy se vyskytuje především na počátku těhotenství, mnohdy však přetrvává v průběhu celé gravidity nebo se objevuje až v jejím závěru.
Etiologie - reflux kyselého žaludečního obsahu do jícnu vlivem změny motility a tonu žaludku a v závěru těhotenství vysokého stavu bránice.
Symptomatologie - pyróza po jídle, výraznější vleže.
Terapie - úprava životosprávy, antacida.
Vomitus matutinus (emesis gravidarum, raná gestóza),
vyskytuje se až v 70 % těhotenství, nejčastěji vzniká v začátku, mezi 4.–8. týdnem. Pro těhotnou ženu je velmi nepříjemné a může ji ohrožovat dysbalancí vnitřního prostředí. Etiologie - není zcela známá, pravděpodobně vliv steroidních hormonů a relaxace svaloviny žaludku. Symptomatologie - zvracení, zejména ráno nalačno, nauzea vyvolaná např. pachem jídla. Diagnostika - laboratorní vyšetření – iontová dysbalance, v moči přítomnost ketolátek. Terapie - úprava životosprávy, psychická podpora těhotné.
Obr. 13.3.4.1 Odběr krve v těhotenství
Zdroj: Vyšetření v těhotenství, http://www.maminkam.cz/nova-sekce-vysetreni-v-tehotenstvi
Hemeroidy – uzlíkovité zduření kolem análního otvoru
Etiologie - zvýšený nitrobřišní tlak, změny vaziva a oběhových poměrů v malé pánvi.
Symptomatologie - svědění, pálení a bolestivost při sezení, krvácení při stolici, Diagnostika - rektální vyšetření. Terapie - sedací koupele z dubové kúry, aplikace lokálních přípravků ve formě mastí a čípků, někdy nutná digitální repozice prolapsu anální sliznice, výjimečně chirurgická léčba akutní trombózy hemoroidního uzlu.
Cholestatická hepatóza
Onemocnění jater v přímé souvislosti s těhotenstvím, vznikající ve II.–III. trimestru gravidity. Etiologie - stagnace žluči v jaterních žlučovodech, hromadění žlučových kyselin v těle těhotné. Symptomatologie - úporné svědění končetin či břicha, nespavost, subikterus bělma a sliznic. Komplikace - předčasný porod a úmrtí plodu.
Diagnostika - klinický obraz, laboratorní vyšetření – zvýšení jaterních enzymů (několikanásobné zvýšení hladiny žlučových kyselin v séru), možné poruchy srážlivosti krve, intenzivní sledování stavu plodu – CTG, zátěžový test.
Terapie – hepatoprotektiva, kortikosteroidy, dle průběhu ukončení těhotenství – po porodu příznaky rychle ustupují, jaterní testy se normalizují v řádech týdnů.
Cholelitiáza – ztížený odtok žluči a změna složení žluči v graviditě při přítomnosti kaménků či písku ve žlučovodech.
Etiologie – přítomnost konkrementů, porucha rovnováhy cholesterolu a žlučových stabilizátorů.
Symptomatologie - bolesti v pravém podžebří vystřelující pod lopatku, nauzea, zvracení. Diagnostika - laboratorní vyšetření – lehké zvýšení jaterních testů, v moči je přítomno žlučové barvivo, ultrazvukové vyšetření, nutno diferenciálně diagnosticky vyloučit ledvinovou koliku a apendicitidu. Terapie - konzervativní – spasmolytika, spazmoanalgetika, někdy parenterální výživa.
Appendicitis acuta
Akutní zánět appendixu je nejčastější zánětlivá náhlá příhoda břišní. Incidence akutní appendicitidy v těhotenství se udává 1: 1000 – 1500 těhotenství a je nejčastější neporodnickou indikací k chirurgické intervenci v graviditě. Mimo těhotenství je výskyt srovnatelný, ale mortalita na appendicitis v graviditě je okolo 2 %, zatímco u netěhotných je 2 ‰. Nejčastěji se vyskytuje ve II. trimestru gravidity, ale může se objevit i za porodu a v šestinedělí. Appendicitis je nebezpečná zejména ke konci gravidity a může imitovat některé těhotenské patologie, např. předčasný porod.
Komplikace - pro plod – potrat, předčasný porod, pro ženu – častější gangrény, ruptury, vznik abscesu, závažná pelveoperitonitis.
Symptomatologie - v I. trimestru příznaky stejné jako u netěhotných, pak dochází k diskolaci appendixu rostoucí dělohou, ve II.–III. trimestru chybí svalové stažení, bolest v pravém dolním i horním kvadrantu břicha, jejíž lokalizace není závislá na stupni těhotenství, nauzea, zvracení, poruchy peristaltiky, subfebrilie, horečka.
Diagnostika - stanovení diagnózy je obtížné, protože typické znaky a symptomy jsou ovlivněny fyziologickými změnami v organismu těhotné ženy, laboratorní vyšetření – leukocytóza, vysoké zánětlivé markery (CRP, leukocyty), klinické vyšetření, UZ vyšetření – kontrola stavu těhotenství, vitality plodu.
Terapie – chirurgická: Laparotomie – ve III. trimestru se provádí současně císařský řez a následně appendektomie. Nejbezpečnějším obdobím pro provedení výkonu je II. trimestr.