Osetrovatelska_pece_v_chirurgickych_oborech

12.4.1 Revmatoidní artritida

12.4.1 Revmatoidní artritida

Revmatoidní artritida je zánětlivé systémové onemocnění charakterizované synovitidou s proliferativními, destruktivními procesy v chrupavce, vazivu a kosti, ale vyskytují se u ní i mimokloubní změny. Jejím důsledkem jsou pak ireverzibilní změny s destrukcí většinou více kloubů. Postihuje asi 1 % obyvatelstva, především žen.

Etiopatogenezi nemoci zatím přesně neznáme. Je předpokládána existence zatím neznámého vyvolávajícího faktoru (možná infekčního), který na geneticky připraveném terénu vede ke vzniku velmi složité imunitní odezvy, která je vlastně přehnanou obrannou reakcí na vyvolávající agens. V rámci této reakce jsou aktivizovány všechny skupiny imunokompetentních buněk (T lymfocyty, B lymfocyty a makrofágy), které reagují zvýšenou produkcí cytokinů (významné jsou zejména některé interleukiny, tumor - nekrotizující faktor alfa a další). Součástí této reakce je i syntéza revmatoidního faktoru, který je autoprotilátkou proti vlastním imunoglobulinům ze skupiny IgG. Současně probíhá celá řada dalších reakcí vedoucích ke zvýšené tvorbě mediátorů zánětu ze skupiny prostaglandinů a leukotrienů. Výsledkem je i zvýšená produkce především proteolytických enzymů, které destruují kloubní chrupavku a kost. V rámci obranných reakcí se v kloubech vytváří granulační tkáň nazývaná panus, která vede k další kloubní destrukci.

Revmatická artritida se typicky projevuje jako zánět kloubů (polyartrititida). Je pro ni charakteristické, že postihuje klouby nebo skupiny kloubů obou stran symetricky. V akutním stadiu působí bolestivost a otok kloubů, později tuhnutí a může dospět do stadia deformací s různě těžkou poruchy hybnosti až úplné ztuhlosti. Je to nemoc chronická, to znamená, že neléčena probíhá dlouhodobě, léta i desítky let. Průběh může být různý. Revmatoidní artritida může mít plíživý, ale i akutní začátek (s příznaky celkové nemoci). Jindy její průběh může být vlnovitý (střídají se období větší a menší aktivity zánětu) a mohou se vyskytnout i remise (období vymizení klinických i laboratorních příznaků). Těžký průběh nemoci nelze nikdy vyloučit, ale v současné době má včas léčená nemoc velkou naději na mírnější průběh nebo i dosažení plné remise.

Klinický obraz onemocnění je velmi různorodý se širokou škálou podskupin, které se liší svými příznaky, jejich intenzitou, rozsahem a charakterem kloubního postižení, průběhem i prognózou. Na jedné straně je klasický obraz s pozvolna nastupujícím polyartikulárním postižením, které pozvolna progreduje. Vedle této klasické formy revmatoidní artritidy je známa řada podskupin, které mají na jedné straně mitigovanější průběh a na straně druhé formy rychle progredující do úplné invalidity a někdy vlivem systémových komplikací končí i smrtí.

Zánětlivý proces při revmatoidní artritidě může postihnout i jiné orgány a systémy než pohybový aparát. Zánět se může rozvinout v oku, v plicích a i v osrdečníku. Součástí nemoci je pravidelně i porucha krvetvorné kostní dřeně (vzniká určitý druh chudokrevnosti).