Osetrovatelska_pece_v_chirurgickych_oborech

21.4.3 Rehabilitace

21.4.3 Rehabilitace
 
 
Rehabilitace je součástí terapie od samého začátku. Úspěšnost závisí na výšce míšní léze, celkovém stavu, psychice a komplikacích. Pacient je vyšetřen a monitorován některým z testů hodnocení funkční zdatnosti, např. FIM (Functional Independence Measure).
V akutním a subakutním období je nemocný odkázán na lůžko. Je stanoven krátkodobý rehabilitační program realizovaný především fyzioterapeuty a ergoterapeuty. V popředí jsou opatření preventivní – prevence rozvoje sekundárních komplikací. Problémy, které by vznikly v tomto období, hlavně kontraktury, dekubity nebo nesprávné postavení končetiny, by dominovaly v další fázi rehabilitace a jejich prevence je prvořadá.
Respirační komplikace se mohou vyskytnout jako následek tonutí nebo komplikace při fraktuře žeber, respirační nedostatečnost z důvodu nefunkce dechových svalů v závislosti na výšce poranění míchy apod. Podle klinického stavu a nálezu jsou cíleny postupy respirační fyzioterapie, dechová gymnastika, asistované vykašlávání, uvolňování sekretu manuální terapií a polohovými drenážemi, facilitace a posílení bránice, reflexní lokomoce, využití respiračních pomůcek nebo zvyšování kardiopulmonální výkonnosti.
 
Ergoterapie ve fázi upoutání na lůžko
psychologická opora k překonání situace v období plného odkázání na okolí, stimulace s cílem přijetí nové situace,
různé pomůcky pro kontakty a kontrolu prostředí, zrcadlo u lůžka, prizmatické brýle, ruční nebo ústní ovládání apod.,
i minimální získávání samostatnosti pomáhá pacientovi překonávat těžké období závislosti i případnou depresi.