Osetrovatelska_pece_ve_stomatologii
2.2 Charakter a specifika práce sestry na oddělení ve stomatologii
2.2 Charakter a specifika práce sestry na oddělení
Pacienti se přijímají k hospitalizaci za účelem vyšetření a léčení, cílem je navrácení zdraví a opětovné zařazení do rodinného, pracovního a společenského života a k tomu je také směřována veškerá léčebná a ošetřovatelská péče během hospitalizace i péče po propuštění do domácího ošetřování, event. další léčení ambulantní. Sestra pracuje formou ošetřovatelského procesu, zachovává individuální přístup k pacientovi podle fyzického a psychického stavu. Při plánovaném přijetí pacienta na ambulanci lůžkového odd. předá pacient výsledky předoperačního vyšetření, včetně RTG snímků, EKG, interní závěr s vyjádřením souhlasu s výkonem, lékař pacienta příjme k hospitalizaci, seznámí ho s plánovaným výkonem včetně vyšetřovacích metod a pacient podepíše do dokumentace pozitivní revers, je odveden sestrou na pokoj, seznámen s domácím řádem, právy pacientů, oddělením, pacienty na pokoji a s vybavením pokoje, sestra provede veškeré potřebné ošetřovatelské výkony a nejpozději do 24 hodin zavede ošetřovatelskou dokumentaci. Pacienti před operačním výkonem jsou uloženi na standardní pokoj, po operaci jsou z operačního sálu převezeni na pokoj jednotky intenzívní péče (JIP) nebo na oddělení anesteziologicko-resuscitační (ARO). Dle pooperačního stavu se 2. - 6. den převáží na lůžko standardního oddělení. Poloha nemocného se řídí typem onemocnění a operace, indikací lékaře. Po operaci se sledují vitální funkce pacienta, tj. TK, P, D, TT, saturace kyslíkem, monitoruje se EKG, příjem a výdej tekutin a jejich bilance, podávání antibiotik a věnuje se pozornost celkovému stavu a to jak tělesnému, tak i psychickému, dle něho se přizpůsobuje léčba a ošetřovatelská péče. Vždy je nutný individuální přístup k pacientovi. Zajištění patřičné výživy je u pacientů po operačním výkonu v dutině ústní složité a vyžaduje náležitou péči. I při velmi dobře vedené výživě dochází k jistému váhovému úbytku, který se plně vyrovná až po odstranění fixace čelistí. Tento jev souvisí nejen s pochopitelným nechutenstvím při nutné tekuté dietě, kdy chybí reflektorický účinek běžné stravy na zažívací trakt, ale i s menší výkonností trávení, kdy potrava tekuté konzistence prochází zažívacím ústrojím rychleji. Po ortognátních operacích je značný otok v obličeji, který je možný omezit aplikací léků, ledováním a pohybem ve vzpřímené poloze. Je nezbytně nutné, aby pacient po operaci v horní čelisti nesmrkal obvykle 14 dní, jinak je riziko otoku hlavy v důsledku emfyzému do měkkých tkání obličeje. Pro bolest se pacientům podávají analgetika a jako prevence infekce a dalších komplikací antibiotika, také nosní kapky a mast na promazávání rtů.
Psychoterapie je léčba podpůrná, ale je nutné si uvědomit, že průběh nemoci je často silně ovlivněn psychickým stavem nemocného, jeho náladou, obavami a naději, znalostmi a neznalostmi průběhu choroby, jeho osobností. Každý člověk prožívá nemoc zcela odlišně podle individuálních rysů své osobnosti i podle sociální situace, ve které se právě nachází. Nezbytná je komplexnost v přístupu k pacientovi. Obličej je pro život člověka nesmírně důležitý. Při jeho poranění nebo závažnějších anomáliích nejde jen o rehabilitaci estetiky a vzhledu souvisejícího s úpravou fyziologických pochodů dýchacího a trávicího ústrojí, fonace a senzorických funkcí. Významné a mnohdy prioritní jsou funkce, které plní obličej v komunikaci člověka s jeho okolím. Jde o část těla, která je v dané oblasti trvale exponovaná a nezastupitelná. Obličej má zásadní význam pro formování „sebepojetí“, vědomí identity a integrity vlastního těla v jednotě s jeho duševním životem. Každá změna nebo porucha tvaru a funkce obličeje působí zpětně na psychiku jedince. Výsledek chirurgické korekce může mít u mnohých osob zásadní význam pro jejich další život. K tomu, aby byl i estetický efekt co největší, přispívá správně stanovená diagnóza, vhodná léčba a ošetřovatelská péče. Praxe potvrzuje, že neestetický vzhled chrupu je ve společnosti přesycené reklamou na dokonalost všeho druhu pro řadu pacientů velkým životním problémem. Hospitalizace znamená pro člověka radikální, byť dočasnou změnu sociální situace a prostředí, v němž se odehrává každodenní život. U pacienta, který je pracovně velmi aktivní a má určité společenské uplatnění, se mohou projevit bezdůvodné pocity méněcennosti nebo depresivní nálada, proto jsou i na lůžkovém odd. velmi důležité správné komunikační dovednosti sester, edukace, empatie, vstřícnost, ochota a trpělivost. I na lůžkovém odd. sestra používá dezinfekčními prostředky v originálním balení dle dezinfekčního programu a provozního řádu daného pracoviště, sleduje expiraci a expozici daných dezinfekčních prostředků, denně připravuje čerstvé a po měsíci dezinfekci střídá z důvodu zabránění rezistence bakterií, snaží se předcházet vzniku nozokomiálních infekcí, dodržovat bariérovou ošetřovatelskou péči, zásady dezinfekce a sterilizace, dekontaminaci nástrojů, správnou manipulaci s odpady a špinavým prádlem, správnou manipulaci s biologickým materiálem a nebezpečným odpadem dle platných směrnic a zákonů. I zde je sestra vizitkou čistoty a péče, proto používá čistý ochranný oděv, má čisté krátce střižené nehty a předloktí bez šperků a hodinek (zdroj infekce). Při výkonech dodržuje zásady asepse a používá vždy jednorázové pomůcky a sterilní nástroje. Vede řádně ošetřovatelskou dokumentaci.
Pohybový režim – po operaci je nutná zvýšená poloha v úhlu 30-45 ° s podloženou hlavou a co nejdříve po operaci se pohybovat ve vzpřímené poloze. Omezeno může být otevírání úst z důvodu intermaxilární fixace, tj. spojení oblouků horní a dolní čelisti elastickou fixací, která se dá kdykoliv zrušit otevřením úst nebo přestřižením. První týden po operaci je pacientovi doporučeno otevírat a zavírat ústa jemně. Postupně lékař indikuje cvičení otevírání a zavírání úst. Cílem je dosáhnout fyziologického pohybu do 8 týdnů od operace. Všechny pohyby musí být nenásilné a opatrné. Náročná je i hygiena dutiny ústní po operačním výkonu. Zde je nezastupitelná role sestry edukátorky, která pacienta informuje o technikách čištění, které s pacientem nacvičí pomocí vhodných pomůcek, důležité jsou i výplachy dutiny ústní heřmánkem nebo šalvějí a později i vhodnými ústními vodami.
Obr. č. 5: Stomatologická ambulance