Osetrovatelsky_proces_a_potreby_cloveka
7 Hodnocení - charakteristika 5. kroku ošetřovatelského procesu
7 Hodnocení - charakteristika 5. kroku ošetřovatelského procesu
7.1 Testovací otázky
V této fázi ošetřovatelského procesu sestra zjišťuje, zda u svěřeného pacienta dosáhla stanovených očekávaných výsledků a do jaké míry, zda má plán péče a jednotlivé ošetřovatelské intervence revidovat nebo změnit.
Průběžné hodnocení je cílevědomá činnost, prostřednictvím které sestry odpovídají za svou činnost a nepokračují
v neúčinných intervencích.
v neúčinných intervencích.
Vyhodnocení je cílevědomá, organizovaná činnost. Vyhodnocení je velmi významným aspektem ošetřovatelského procesu, protože jeho závěry určují, zda mají ošetřovatelské zásahy pokračovat, revidovat, změnit nebo ukončit.
Vyhodnocení je souběžným a konečným procesem. Prostřednictvím vyhodnocení se sestry stávají zodpovědnými za své činnosti a nepokračují v neúčinných postupech, ale přijímají nové a účinnější.
Vyhodnocovací proces:
- podle určených očekávaných výsledků (v plánu péče), můžeme měřit dosažený očekávaný výsledek - stav pacienta,
- získání informací, které se týkají očekávaných výsledků (záznam poskytnuté péče a objektivní stav pacienta),
- srovnání získaných informací (objektivní stav pacienta) se stanovenými očekávanými výsledky (v plánu péče),
- srovnání plánovaných ošetřovatelských činností s výsledky u pacienta (jeho stavem),
- revize plánu péče,
- modifikace plánu péče.
Vyhodnocení očekávaných výsledků:
- očekávaných výsledků - bylo dosaženo (např. bolest vymizela),
- očekávaných výsledků - bylo dosaženo jen částečně (např. bolest se zmírnila),
- očekávaných výsledků - nebylo dosaženo (např. bolest trvá).
Důležité je určení vztahu mezi ošetřovatelskými intervencemi a výsledným stavem pacienta/klienta. Toto určení vyžaduje od sestry schopnost kritického myšlení a hodnocení. Určení vztahu je potřebné zaznamenat jako součást záznamu hodnocení (např. sestra se zeptá - pokud byl cíl dosažen - zda ošetřovatelské intervence byly účinné).
Pokud byly očekávané výsledky péče stanovené ve 3. kroku ošetřovatelského procesu, splněné/dosažené, tak sestra vykoná jedno z následujících rozhodnutí:
- problém (stanovený v 1. časti ošetřovatelské diagnózy) neexistuje – v tom případě je potřeba zadokumentovat, že očekávaný výsledek byl splněný/dosažený a plánované ošetřovatelské intervence je možné ukončit.
- problém i přes splnění/dosažení očekávaného výsledku přetrvává a proto naplánované ošetřovatelské intervence musí pokračovat i tehdy, když očekávaný výsledek byl splněný.
Pokud očekávaný výsledek nebyl splněný/dosažený, anebo byl splněný jen částečně, je potřeba pátrat proč je to tak, což znamená vykonat revizi:
- získaných vstupních informací (to znamená kontrolu úplnosti databáze. Pokud není databáze úplná, je nutné ji doplnit.
Je potřeba také analyzovat, zda byl problém pacienta správně posuzovaný, a zda stanovené ošetřovatelské diagnózy zodpovídají uvedeným údajům.
Je potřeba také analyzovat, zda byl problém pacienta správně posuzovaný, a zda stanovené ošetřovatelské diagnózy zodpovídají uvedeným údajům.
- stanovených ošetřovatelských diagnóz – to znamená, kontrolu přesnosti, správnosti, úplnosti jejich formulací ve dvojsložkové i tří složkové podobě, aktuálně i potenciálně.
- stanovených očekávaných výsledků, priorit – to znamená kontrolu jejich formulace, úplnosti, reálnosti, aktuálnosti
a dosažitelnosti.
a dosažitelnosti.
- stanovených plánů ošetřovatelských intervencí – to znamená kontrolu zaměřit na korelaci očekávaných výsledků se stanovenými intervencemi, zda byly vybrané nejlepší a nejvhodnější intervence vzhledem k očekávaným výsledkům, ale
i vzhledem ke schopnostem a možnostem pacienta.
i vzhledem ke schopnostem a možnostem pacienta.
- realizace naplánovaných intervencí – to znamená kontrolu, zda byly všechny naplánované intervence náležitě vykonané, zda je o intervencí adekvátní záznam v ošetřovatelské dokumentaci, je-li záznam výsledků, efektů a reakcí pacienta na intervence.
Při revizi plánu ošetřovatelských intervencí je potřebné vykonat kontrolu všech kroků ošetřovatelského procesu, protože všechny úzce spolu souvisí a vzájemně se postupně ovlivňují. Pouze komplexní postup umožní sestře identifikovat správně příčinu nedosažení očekávaných výsledků.
Vyhodnocovací proces je realizován v šesti oblastech:
1. určení očekávaných výsledků - vymezují druh údajů a poskytují standard,
2. získání údajů vzhledem na definované očekávané výsledky - údaje se sbírají tak, aby se daly učinit závěry o dosažení očekávaných výsledků,
3. hodnocení dosažení očekávaných výsledků - sbírané údaje se porovnávají s vytyčenými,
4. srovnání ošetřovatelských činností s výsledky u pacienta/klienta - je důležité najít vztah (nebo absenci) mezi ošetřovatelskou péčí a výsledky, nikdy by neměl závěr znít, že ošetřovatelský postup byl jediným faktorem pro dosažení očekávaného výsledku,
5. revize pacientova plánu ošetřovatelské péče - zhodnocení dosažení očekávaných výsledků poskytuje zpětnou vazbu potřebnou ke zjištění, jestli byl plán účinný k vyřešení pacientova/klientova problému, jeho omezení nebo prevenci, pokud jsou očekávané výsledky, splněné, sestra může uzavřít dané očekávané výsledky,
6. modifikace ošetřovatelského plánu - pokud se sestra rozhodne pro revizi plánu, musí:
- změnit údaje pro posouzení tak, aby odrážely nejnovější zjištění,
- revidovat ošetřovatelské diagnózy,
- revidovat klientovi/pacientovi priority a očekávané výsledky,
- určit nové ošetřovatelské strategie,
- změnit očekávané výsledky tak, aby odrážela změny v plánu a staré očekávané výsledky tak zrušit.
Modifikace plánu ošetřovatelských intervencí
V případě, že stanovené očekávané výsledky nebyly dosažené, anebo byly dosažené částečně, je potřeba modifikovat plán ošetřovatelských intervencí.
Při modifikaci plánu ošetřovatelských intervencí je potřeba dodržovat následující postup:
- opravit, doplnit, anebo změnit údaje v ošetřovatelském posuzování stavu pacienta/klienta, to znamená v 1. kroku ošetřovatelského procesu. Nové údaje třeba označit datem a případně i barevně.
- opravit, doplnit, změnit, anebo opět formulovat ošetřovatelské diagnózy tak, aby odrážely nově zjištěné skutečnosti. Opravené ošetřovatelské diagnózy je potřeba označit datem, případně je i barevně označit.
- opravit, doplnit, změnit priority a očekávané výsledky tak, aby korelovali s opravdovými ošetřovatelskými diagnózami. Změny je třeba označit datem, případně i barevně.
- opravit, doplnit, změnit, anebo znovu stanovit a napsat plán ošetřovatelských intervencí tak, aby respektoval změny zaznamenané v popisu stavu v ošetřovatelských diagnózách, prioritách, očekávaných výsledků. Nový upravený plán ošetřovatelských intervencí je potřeba označit datem a případně i barevně. Za vykonání hodnocení jsou odpovědni sestry
i pacient.
i pacient.
Výhody ošetřovatelského procesu pro klienta/pacienta:
- poskytovaná ošetřovatelská péče je specificky plánovaná tak, aby uspokojovala zjištěné potřeby klienta/pacienta jako jedince - kvalitní plánování péče,
- klienti/pacienti jsou raději, když se o ně staráme jako jedinečné bytosti, nikoli jako lékařské diagnózy,
- podporuje aktivní spoluúčast klienta/pacienta na vlastní péči,
- kontinuální hodnocení klientových/pacientových potřeb,
- účast rodiny a komunity na péči,
- konzistence péče.
Výhody ošetřovatelského procesu pro sestru:
- informace, které jsou potřebné pro celý ošetřovatelský tým,
- sestry nacházejí uspokojení ve své práci a větší zadostiučinění,
- investice do individuálního plánování péče, která může být velmi prospěšný pro celý tým,
- pomáhá ocenit důvody ošetřovatelských činností,
- splnění standardů,
- jeho dodržováním napomáhá vyhýbat se konfliktu se zákonem
Dokumentování ošetřovatelského procesu:
Do ošetřovatelského procesu je zahrnuto kvalitní předávání služby a kvalitní výměna informací o klientech/pacientech.
U každého klienta/pacienta je vedena zdravotnická dokumentace, kdy je její součástí ošetřovatelská a edukační dokumentace.
U každého klienta/pacienta je vedena zdravotnická dokumentace, kdy je její součástí ošetřovatelská a edukační dokumentace.
Ošetřovatelská dokumentace musí být plánovaná a koordinovaná. Plánování ošetřovatelské péče i správně vedená dokumentace zajistí jednak kontinuitu péče a nezbytnou informovanost ostatních členů v týmu, kteří se podílejí na ošetřovatelském procesu klienta/pacienta. Efektivní dokumentace je základním prvkem ošetřovatelského procesu.
Je důležité z důvodu:
- klientům/pacientům poskytuje cenný záznam, který je významný i pro jeho osobu,
- poskytuje širokou a dynamickou informaci o potřebách člověk, očekávaných výsledků péče, poskytované péči, progresi
a o výsledcích péče,
a o výsledcích péče,
- usnadňuje přesun odpovědnosti za péči o klienta/pacienta (např. při překladu klienta/pacienta z oddělení na oddělení),
- poskytuje chronologický záznam péče a jeho výsledky,
- je nástrojem pro zajištění kontinuity péče,
- je základem pro vyhodnocení účinnosti či neúčinnosti různých ošetřovatelských postupů,
- je vzdělávacím nástrojem,
- v případě zdravotně-právních přezkumů přináší spolehlivou informaci o doložení potřebných činností,
- neustále narůstá profesionální potřeba a požadavek, aby sestry vedly přesné a důsledné písemné záznamy,
- ošetřovatelství se zabývá komplexně péčí člověka 24 hodin denně, ošetřovatelské záznamy proto mohou obsahovat důležitou informaci pro další zdravotnické pracovníky, kteří jsou zapojeny do ošetřovatelského procesu u klienta/pacienta.
Hlavní myšlenky vyhodnocení:
- vyhodnocení určuje splnění očekávaných výsledků a do jaké míry byly splněny,
- vyhodnocení je průběžný a konečný proces,
- vyhodnocení je cílevědomá a organizovaná činnost,
- identifikace očekávaných výsledků je prvním aspektem vyhodnocení,
- očekávané výsledky určují vyhodnocení údajů, které je třeba sbírá pro splnění očekávaných výsledků,
- očekávané výsledky musí být měřitelné a přesné,
- revize plánu klientovi/pacientovi péče je procesem opětovného posuzování a plánování,
- vyhodnocení kvality ošetřovatelské péče je základním aspektem profesionální zodpovědnosti.
Hodnocení kvality péče:
Tato problematika má systémový charakter a v současné době se jí začíná věnovat mimořádná pozornost jak
na mezinárodní, tak na národní úrovni. Cílem akreditací ve zdravotnictví je zlepšování celkové péče o klienty/pacienty.
na mezinárodní, tak na národní úrovni. Cílem akreditací ve zdravotnictví je zlepšování celkové péče o klienty/pacienty.
Zvýšená pozornost je věnována i kvalitě ošetřovatelské péče, kterou poskytují sestry.
Pro zajištění kvality ošetřovatelské péče se vypracovává na mezinárodní úrovni klasifikace ošetřovatelské praxe
- ICNP a na národní úrovni standardy ošetřovatelských intervencí, všeobecné péče, péče o pacienty se speciálními potřebami, standardy péče o pacienty s konkrétními klinickými stavy apod. Kvalitě a dostupnosti péče je na konci 20. století věnována pozornost v rámci nové politiky péče o zdraví.
- ICNP a na národní úrovni standardy ošetřovatelských intervencí, všeobecné péče, péče o pacienty se speciálními potřebami, standardy péče o pacienty s konkrétními klinickými stavy apod. Kvalitě a dostupnosti péče je na konci 20. století věnována pozornost v rámci nové politiky péče o zdraví.
Literatura:
ADAMUS, Milan a kol. Základy anesteziologie, intenzivní medicíny a léčby bolesti. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. ISBN 978-80-244-2425-5.
BOROŇOVÁ, Jana. Kapitoly z ošetřovatelství. 1. vyd. Plzeň: Maurea, 2010. ISBN 978-80-902876-4-8.
DOENGES, Marilynn E., MOORHOUSE, Mary Frances. 1. vyd. Kapesní průvodce zdravotní sestry. Praha: Grada, 2001. ISBN 80-247-0242-8.
FRÝDLECKÁ, Helena, HEŘMANOVÁ, Jana, STAŇKOVÁ, Marta. a kol. (a)1996. Lemon 1. 1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 1996. 125 s. ISBN 80-7013-234-5.
FRÝDLECKÁ, Helena, HEŘMANOVÁ, Jana, STAŇKOVÁ, Marta. Lemon 3. 1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 1996. 158 s. ISBN 80-7013-244-2.
HERDMAN, T. Heather, KUDLOVÁ, Pavla. Ošetřovatelské diagnózy: definice & klasifikace: 2009-2011. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-802-473-42-31.
HERDMAN, T. Heather, KUDLOVÁ, Pavla. Ošetřovatelské diagnózy: definice & klasifikace: 2012-2014. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. ISBN 978-80-247-4328-8.
HLINOVSKÁ, Jana, NĚMCOVÁ, Jitka et al. Interaktivní procesy v ošetřovatelství a porodní asistenci. 1. vyd. Praha: Maurea, 2012. ISBN 978-80-90-4955-3-1.
JAROŠOVÁ, Darja. Základy ošetřovatelství: studijní opora. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Opavě, 2012. ISBN 978-80-7464-207-4.
JAROŠOVÁ, Darja. Ošetřovatelské teorie a modely: studijní opora. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Opavě, 2013. ISBN 978-80-7464-214-2.
JAROŠOVÁ, Darja, PLEVOVÁ, Ilona. Management v ošetřovatelství. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Opavě, 2012. ISBN 978-80-7464-304-0.
MASTILIAKOVÁ, Dagmar. Holistické přístupy v péči o zdraví. 2. vyd. nezměn. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2010. ISBN 978-80-7013-457-3.
MASTILIAKOVÁ, Dagmar. Úvod do ošetřovatelství: Systémový přístup. 1. vyd. 3. dotisk. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0429-9.
MAREČKOVÁ, Jana. Ošetřovatelské diagnózy v NANDA doménách. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1399-3.
MIKŠOVÁ, Zdeňka, FROŇKOVÁ, Marie, HERMANOVÁ, Renáta, ZAJÍČKOVÁ, Marie. Kapitoly z ošetřovatelské péče I. aktual. a doplň. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1442-6.
NĚMCOVÁ, Jitka, BOROŇOVÁ, Jana. Repetitorium ošetřovatelství. 1. vyd. Plzeň: Maurea, 2011. ISBN 978-80-90287679.
NĚMCOVÁ, Jitka a kol. Skripta k předmětům Výzkum v ošetřovatelství, Výzkum v porodní asistenci a Seminář k bakalářské práci. 1. vyd. Plzeň: Maurea, 2013. ISBN 978-80-902876-9-3.
SYSEL, Dušan, BELEJOVÁ, Hana, MASÁR, Oto. Teorie a praxe ošetřovatelského procesu. 1. vyd. Brno: Tribun EU, 2011. ISBN 978-80-263-0001-4.
VOJTEKOVÁ, Ivana a kolektiv. Vybrané kapitoly z ošetrovateľstva pro študentov všeobecného lekárstva. 1. vyd. Bratislava: Asklepios, 2010. ISBN 978-80-7167-152-7.
VORLÍČEK, Jiří, ABRAHAMOVÁ, Jitka, VORLIČKOVÁ, Hilda. Klinická onkologie pro sestry. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 328 s. ISBN 80-247-1716-6.
VORLÍČEK, Jiří, ADAM, Zdenek, POSPÍŠILOVÁ, Yvona. Paliativní medicína. 2. vyd. přeprac. a dopl. Praha: Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0279-7.
KOZIEROVÁ, Barbara, ERBOVÁ, Lenora, OLIVIERIOVÁ, Glenora. Ošetrovateľstvo: koncepcia, ošetrovatelský proces a prax. 1. vyd. Martin: Osveta, 1995. 2 sv. ISBN 80-217-0528-0.
TRACHTOVÁ, Eva. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1999. ISBN 80-7013-285-X.