Paliativni_pece
-
Paliativni_pece
-
Nyní studovat1 Úvod - Paliativní péče
-
Nyní studovat2 Setkání s nemocí
-
•2.1 Historie paliativní péče a její směrování
-
•2.2 Organizační formy poskytování paliativní péče
-
•2.3 Zapojení uživatelů v oblasti paliativní péče
-
•2.4 Indikace a dostupnost odborné paliativní péče
-
•2.5 Akutní nemocniční péče
-
•2.6 Přechody a změny zdravotního stavu
-
•2.7 Komunikace – pacient a tým paliativní péče
-
•2.8 Přístupy k posuzování výsledků v paliativní péči
-
•2.8.1 Medicínský model posuzování
-
•2.8.2 Ošetřovatelský model posuzování
-
•2.8.3 Individuální povaha posuzování výsledků pacientů
-
•2.8.4 Posuzování symptomů
-
•2.8.5 Duševní zdraví a jeho poruchy
-
•2.8.6 Kvalita života
-
•2.8.7 Spokojenost s péčí
-
•2.8.8 Další metody posuzování výsledků v paliativní péči
-
•2.8.9 Klinická aplikace strukturovaných metod posuzování výsledků pacientů v paliativní péči
-
-
-
Nyní studovat3 Terminální fáze onemocnění
-
Nyní studovat4 Ztráta blízkého člověka, emoce a prožívání
-
Nyní studovat5 Aktuální otázky
-
Nyní studovat6 Souhrnné testovací otázky
-
3.4.1 Podpora pacientů
3.4.1 Podpora pacientů
Když je pacientovi řečeno, že jeho nemoc je nevyléčitelná, obvykle vykazuje typickou emoční reakci. Nastává u něj období duševního otřesu a pochybností, po němž následuje období zmatků, úzkosti, podrážděnosti, změn chuti k jídlu a poruch spánku. Je narušena pacientova soustředěnost na všední úkoly a mohou na něho dotírat myšlenky na diagnózu a obavy z budoucnosti. Hněvá se, že mu bude zkrácen život a že má ztratit naděje a sny do budoucnosti. S podporou rodiny a přátel tyto symptomy během týdne až deseti dnů vymizí.
Obecně panuje shoda, že všichni pacienti se smrtelnými chorobami by se měli dozvědět pravdivé informace a pacienti s nevyléčitelnou rakovinou obvykle takové informace dostávají. V případě jiných chorob to však platit nemusí a existují zde velké kulturní rozdíly. Lékaři a ošetřovatelé mohou při sdělování diagnózy pacientovi pomáhat tím, že mu poskytnou informace, a což je ještě důležitější, ujistí ho, že ho neopustí a že nezemře v bolestech a úzkosti. Ať je už však taková podpora jakkoli prospěšná, u značného počtu pacientů se jejich stresové stavy stupňují. Jsou to pacienti, kteří vykazují prožitky úzkosti nebo rozvoj depresivního onemocnění. Lze se domnívat, že u pacientů s malou sociální oporou se budou dále rozvíjet psychické poruchy daleko pravděpodobněji než u těch, kteří nacházejí velkou oporu v rodině a přátelích.
-
Paliativni_pece
-
Nyní studovat1 Úvod - Paliativní péče
-
Nyní studovat2 Setkání s nemocí
-
•2.1 Historie paliativní péče a její směrování
-
•2.2 Organizační formy poskytování paliativní péče
-
•2.3 Zapojení uživatelů v oblasti paliativní péče
-
•2.4 Indikace a dostupnost odborné paliativní péče
-
•2.5 Akutní nemocniční péče
-
•2.6 Přechody a změny zdravotního stavu
-
•2.7 Komunikace – pacient a tým paliativní péče
-
•2.8 Přístupy k posuzování výsledků v paliativní péči
-
•2.8.1 Medicínský model posuzování
-
•2.8.2 Ošetřovatelský model posuzování
-
•2.8.3 Individuální povaha posuzování výsledků pacientů
-
•2.8.4 Posuzování symptomů
-
•2.8.5 Duševní zdraví a jeho poruchy
-
•2.8.6 Kvalita života
-
•2.8.7 Spokojenost s péčí
-
•2.8.8 Další metody posuzování výsledků v paliativní péči
-
•2.8.9 Klinická aplikace strukturovaných metod posuzování výsledků pacientů v paliativní péči
-
-
-
Nyní studovat3 Terminální fáze onemocnění
-
Nyní studovat4 Ztráta blízkého člověka, emoce a prožívání
-
Nyní studovat5 Aktuální otázky
-
Nyní studovat6 Souhrnné testovací otázky
-