Paliativni_pece

3.8.3 Paliativní péče v ošetřovatelských a pečovatelských domovech

3.8.3 Paliativní péče v ošetřovatelských a pečovatelských domovech
 
  
Velký počet starších lidí v západních společnostech žije a umírá v ošetřovatelských a pečovatelských domovech. Například v USA dochází v ošetřovatelských domovech k 20 % všech úmrtí a ve Velké Británii umírá v pečovatelských domovech (které neposkytují ošetřovatelskou péči), v ošetřovatelských domovech a v duálně zaregistrovaných domovech (registrovaných jako pečovatelské i ošetřovatelské) 19 % lidí. Výzkumy v oblasti gerontologie se zaměřovaly na mnoho aspektů života v těchto zařízeních, ale poněkud opomíjely podmínky starších lidí, kteří umírají. To odráží nedostatek údajů o situaci starších lidí, jejichž stav se ve všech těchto zařízeních zhoršuje a umírají tam.
 
V USA, v Austrálii a v menší míře i ve Velké Británii, byly provedeny výzkumné studie o kvalitě umírání a zvládání smrti v pečovatelských a ošetřovatelských domovech. Mnoho umírajících klientů je v posledních dnech života přemístěno do nemocnic. Rozhodnutí přemístit klienta obvykle činí praktický lékař, který posuzuje (ne)schopnost domova řešit potřeby umírajících klientů, a proto nemusí odpovídat duchu paliativní péče, v níž může umírající člověk vyjádřit, čemu dává přednost. Personál domova takové rozhodnutí často vítá, protože si je vědom svých omezených možností poskytovat přiměřenou péči. Zjistilo se, že někteří klienti, kteří zůstávají v těchto domovech, prožívají utrpení a bolest.
 
Dle některých studií, péče o umírající klienty vyvolává u pečovatelů v těchto institucích stres, přičemž vysoké kvality péče o umírající v nich lze dosáhnut jen stěží.
 
Kvalitu terminální péče v těchto domovech ovlivňují vnitřní i vnější faktory. Nejdůležitějšími vnitřními faktory, které ovlivňují péči o umírající klienty, jsou kvalita personálu, jeho různorodé dovednosti a jeho ochota o umírající klienty pečovat. Personál v pečovatelských domovech je tradičně velmi špatně placen a často cítí, že je domov špatně vybaven k tomu, aby mohli reagovat na fyzické nebo emoční potřeby klientů. To souvisí částečně s jejich nedostatečným výcvikem, ale podle nich samotných byly největší potíže spojeny s organizační úrovní. Požadavky na jejich práce znamenaly, že nebyli schopni poskytovat přiměřenou ošetřovatelskou péči podle svých představ, například provázet klienty, když umírali. Personál pečovatelských domů, dokonce včetně vedení, jen v omezené míře rozumí principům a praxi paliativní péče. Navzdory tomu jejich společný názor na to, co představuje dobrou smrt, obsahuje některé prvky, které jsou začleněny i do principů paliativní péče. Například příliš neplánují budoucnost klientů, především proto, že jen zřídka definují klienta jako umírajícího v terminální fázi.