Paliativni_pece

4.4.2 Podpora a péče poskytovaná jinak než prostřednictvím zdravotníků

4.4.2 Podpora a péče poskytovaná jinak než prostřednictvím zdravotníků
 
  
Péče odborníků, kteří se s lidmi dostanou do kontaktu před smrtí jejich blízkého, a jsou pak schopni jim poskytnout podporu i po ní, má několik specifických výhod. Většina lidí se však už do pečovatelských zařízení nevrací – nebo dojde k ukončení poskytovaných služeb - a se ztrátou blízkého člověka se vyrovnává nikoli ve společnosti odborníků, nýbrž v kontextu rodiny, přátel a sociálních sítí existujících na pracovišti, v místě bydliště a v komunitě, k níž patří. Zdravotníci by měli znát, jaké zdroje podpory a péče budou mít pozůstalí k dispozici po návratu na místa, kde pokračuje jejich život.
 
K uspokojování potřeb specifických skupin pozůstalých byla ustavena řada národních a místních organizací. Už z praktického důvodu zařízení pohřbu přicházejí pozůstalí často do styku s náboženskými a kulturními komunitami. Ty zabezpečují rituály, obřady a zvykové praktiky související se smrtí, ale mnohé také nabízejí v nějaké podobě pozůstalým podporu. Například v judaismu jsou pozůstalí po dobu prvních sedmi dní největšího truchlení (Šiva) osvobození od povinností každodenního života a židovská obec projevuje praktickou péči a soustrast tím, že zajišťuje jídlo. Kromě toho existují židovské podpůrné sítě a poradenské služby. Křesťanské církve, jejichž duchovní vykonávají většinu pohřebních obřadů, poskytují pozůstalým pastorační péči a církevní komunita nabízí podporu také prostřednictvím návštěv školených dobrovolníků.
 
A pak je tu i virtuální komunita internetu, která je pro mnoho lidí bohatým zdrojem informací a rad, jež mohou pomoci při ztrátě blízkého člověka, a navíc představuje cestu k získání osobní podpory. Styl, kvalita a aktuálnost obsahu se však velice různí.